Kuriozitky z letu na Měsíc

Není divu, vždyť mise, při níž se člověk prošel po jiném vesmírném tělese než Zemi, v podstatě započala dobývání vesmíru.

Události kolem Apolla XI byly za ty roky sledovány drobnohledy ze všech stran. Ale přece jen – některá fakta nejsou příliš známá. Pojďme si je prozradit

Nevýkonné počítače
Rakety, které měly vynést Apollo do vesmíru, byly tak silné a natolik natankované, že by dokázaly odpálit padesát kilogramů vážící těleso do vzdálenosti pěti kilometrů. Nebylo vyloučeno, že při startu explodují. Proto nejbližší obecenstvo sedělo více jak pět kilometrů daleko.

Zajímavé je, že počítače na palubě Apolla měly méně výpočetního výkonu než obyčejný mobilní telefon.

Kvůli nefunkčním filtrům byl jakýkoliv nápoj na palubě Apolla bublinkovitý. Močení a vylučování nebylo na Zemi pořádně vyřešeno a bylo dosti komplikované. Jeden ze členů posádky bohužel dostal průjem, a tak musel být celou cestu na tvrdých lécích průjmu zabraňujících.

Když se od Apolla oddělil přistávací modul, takzvaný Eagle, nebyla kabina plně odtlakovaná. To mělo za následek efekt vyletivšího korku ze šampaňského. Modul pak přistál více jak šest kilometrů mimo původní cíl.

Strasti na povrchu
Pilotu Neilu Armstrongovi v Eagle takřka došlo palivo, když se pokoušel o přistávací manévr. Ostatně, na Zemi byli k přistání značně skeptičtí a obávali se kolize. Úspěšnost celé akce byla odhadována maximálně na padesát procent. Nakonec to ale dobře dopadlo.

Velmi ošemetným úkolem se ukázalo být zabodnutí vlajky. NASA se domnívala, že měsíční půda je měkká, avšak Armstrong s Aldrinem brzy zjistili, že jde jen o kameny pokryté lehkou vrstvou prachu. Nakonec se vlajku jakž takž zabodnout podařilo a astronauti si dávali dobrý pozor, aby držela.

Když se Buzz Aldrin připojil k Neilu Armstrongovi na povrchu Měsíce, musel si pečlivě ohlídat, aby nezabouchl dveře Eagle. Ty totiž zvnějšku postrádaly kliku.