Jména, tanec i demokratické volby
Myslíte, že dávání jmen je doménou lidí? Pak jste na omylu, pojmenovávají se i některá zvířata. Například sloni, kteří používají specifickou vokalizaci pro každého jedince. Zároveň jsou schopní ignorovat ta volání, která nejsou určená jim.
Podobně je na tom vorvaň obrovský. Ten používá něco jako volací znak, který ostatním prozradí, kdo zrovna mluví. Zároveň dávají jiným skupinám vorvaňů jakousi obdobu příjmení. A pokud jsou ve správné hloubce, slyší jejich volání jejich druhové na tisíce kilometrů daleko.
Neméně fascinující je komunikace včel. Pomocí tance si předávají informace o zdrojích potravy. Pokud je v těsné blízkosti, tančí včely kolem dokola. Pokud se nachází dál, opisují při tanci osmičky.
Zubři žijí ve stádech a snad právě proto si vyvinuli téměř demokratický systém hlasování. Třeba o tom, jakou cestou se vydají na pastvu nebo k vodě. Každý člen stáda se postaví na stranu, jakou by se chtěl vydat, a ostatní následují tu největší skupinu.
Psoun prériový je hlodavec žijící v travnatých porostech. Dorozumívá se zvuky, které připomínají psí štěkot. Nejčastěji tak varuje ostatní členy skupiny, že se blíží predátor. To ale není vše, psoun dokáže i popsat, o jakého dravce se jedná a jak je veliký.
Podobný způsob komunikace využívají také jihoamerické opice zvané titi. Mají speciální výstražný systém složený z výkřiků, které se mění podle typu predátora a toho, zda útočí ze stromu, ze země nebo ze vzduchu.
Nosorožci bílí mají velmi slabý zrak, a tak se musí spoléhat na jiné smysly. Především na čich. A tak se dorozumívají pomocí trusu. Ten slouží nejen k ohraničení území, ale nese v sobě informace o věku zvířete, pohlaví, rozlišuje neteritoriální a teritoriální samce a také samice v plodné části cyklu.
Zdroje:
https://epochaplus.cz/prapodivna-komunikace-jak-se-spolu-dorozumivaji-zvirata/
Fascinující řeč zvířat: Jak se dorozumívají vorvani, bizoni nebo včely?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!