Pět minut ve vesmíru za cenu Porsche

Letenka do vesmíru stojí nyní 200 tisíc dolarů, tedy zhruba tolik, kolik nadšení motoristé platí za sportovní vůz Porsche 911 GT2, celkem už na Bransonově účtu přistálo více než 31 miliónů dolarů, takový je o cestování do vesmíru zájem. Za svých 200 tisíc přitom pasažér stráví v kosmu pouhých pět minut.

„Věříme, že je to perspektivní trh, i proto chceme brzy objednat pět plavidel,“ řekl v interview na Singapure Airshow ředitel firmy Alex Tai. O let už projevilo zájem přes 80 tisíc lidí z celkem 120 zemí světa. Není divu, že Branson větří tučné zisky.

„Už nyní jsme investovali do programu 250 miliónů dolarů. Dovedu si ale představit, že profitu dosáhneme během prvních pěti let fungování,“ uvedl Tai s vírou, že Virgin bude první společností, která „vystřelí“ civilisty do vesmíru.

Tři dny výcviku, pět minut v kosmu

Jak to mají vymyšlené? V konečné fázi testování je plavidlo SpaceShip Two, do kterého se vejde celkem osm pasažérů. Zpočátku plánuje Virgin jeden start týdně, později chtějí frekvenci startů zvýšit na čtrnáct letů za týden. Startovat se bude z Mojave v Kalifornii, uvažuje se i o startech z Nového Mexika.

A co za těch 200 tisíc dolarů dostanu? Kromě pětiminutovky v kosmu Virgin vesmírné cestovatele během třídenního soustředění připraví na celkem dvouhodinový let za hranici zemské atmosféry. Třídenní program zahrnuje simulaci nulové gravitace, představí vesmírným turistům akceleraci i decelaraci stroje a ukáží jim i to, na jaký výhled na Zemi se mohou těšit.

Virgin je ale stále pouze jedním ze sedmičky dychtivých společností, které chtějí získat největší krajíc z luxusního trhu. Dalšími jsou evropská Atrium, Blue Origin zakladatele Amazon.com Jeffa Bezose, Space Exploration Technologies Corp (SpaceX), za níž stojí majitel PayPalu Elon Musk, pak je tu ještě Bigelow Aerospace, která chce zároveň ve vesmíru vytvořit síť hotelů.

Lídrem v tomto odvětví je Space Adventures, která jako první začala nabízet lety do vesmíru civilistům už v roce 2001. Tehdy se za dvacet miliónů dolarů „povozil“ v ruském Sojuzu americký byznysmen Denis Tito.