MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Tetěnec, tetěnice

Začneme něčím jednoduchým, tato slova se dají docela dobře rozklíčovat. Jedná se totiž o označení dětí tety, tedy dnešních bratranců a sestřenic. Pro bratrance se též užíval název tetčic nebo sestrovec, pro sestřenici tetěna.

Bradýř

Ani toto slovo není tak těžké odvodit, zvlášť, když víme, že se jedná o povolání. Nazývali se tak řemeslníci, kteří holili vousy a stříhali vlasy. Dnes jim říkáme jednoduše holiči.

Škamna

Pokud jste poctivě přečetli Babičku Boženy Němcové, slovo škamna vám jistě nebude cizí. Dříve za ni usedaly děti ve školách, jedná se tedy o dřevěnou školní lavici.

Rebule

Na toto slovo už dnes jen tak nenatrefíme. Značí určitou část lidského těla, dnes ho můžeme nahradit slovem zadek.

Slopati

Když se o někom řeklo, že slope, znamenalo to, že nadměrně užívá alkoholických nápojů. Dnes bychom řekli, že chlastá, případně pije jako Dán.

Otápek

Někdo se na něj tváří s odporem, pro jiného je to lahůdka. Otápek, později též škára nebo škrábek, označoval škraloup, který se utvořil na povrchu zahřátého mléka.

Kokeš

Tohle slovo má hned několik významů, které spolu vlastně ani moc nesouvisí. Jednak se jím nazývali kohouti, jednak dětská hra honěnou. A v přeneseném výrazu i mužský pohlavní orgán.

Ohlady

Na první pohled by se mohlo zdát, že toto slovo souvisí s nedostatkem jídla. Není tomu tak. Ačkoliv když někdo přišel na ohlady, bylo dobrým zvykem ho jaksepatří pohostit. Slovo totiž značilo námluvy.

Mrdě

Toto zvláštní slovo vymizelo ze slovníků poměrně nedávno, našli bychom ho tam ještě v roce 1920. Říkalo se tak neposedným dětem, které bychom dnes označili za rošťáky nebo raubíře.

Kadávr

Toto slovo se dnes v podobě „kadáver“ občas používá v odborné terminologii, pro naše předky ale bylo mnohem běžnější. Znamená mrtvolu, ať lidskou či zvířecí.

Zdroje:

https://medium.seznam.cz/clanek/ceska-historie-cestina-a-jeji-archaicke-vyrazy-domluvili-byste-se-v-minulosti-55981

https://www.dotyk.cz/magazin/kviz-cestina-archaismy/