Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Šibenice / foto: shutterstock

Víme, kdo z vás roste pro šibenici!

Britským vědcům se podařilo zjistit, že geny hrají rozhodující roli v tom, zda spácháme zločin, či nikoliv.

Roli hrají geny i výchova
Gen zvaný MAO-A produkuje speciální enzym, který likviduje mozkové procesy vedoucí k agresi a nepřímo tedy i kriminalitě.

Ovšem zločinecký gen není jediným faktorem, který ovlivní, zda z dítěte vyroste delikvent nebo mírumilovný člen společnosti. Zhruba stejně jde i o výchovu, jež se člověku v dětství dostane.

Vědcům z psychiatrického institutu v Londýně se podařilo zjistit, že méně aktivní verze genu MAO-A a rušné, neklidné dětství má dramatický efekt na chování v dospělosti.

Muži s méně výkonnou funkčností zmíněného genu a špatnými zážitky v dětství byli desetkrát více náchylní ke spáchání zločinu než muži se stejnou DNA, zato však pohodovým dětstvím.

Dar i prokletí zároveň
Z výzkumu tedy vychází závěr, že lidé s genetickým zatížením a nešťastnou výchovou mohou s velkou pravděpodobností očekávat, že se ve svém životě dostanou do řady nepříjemností, že se nedokáží začlenit do společnosti tak dobře jako ostatní, a to vše dohromady může vést i ke kriminalitě.

„Vysvětlením může být to, že nedostatečná produktivita enzymu a pocit opuštěnosti v dětství vede již v raném věku k silnému emočnímu vzrušení a nevhodné reaktivitě,“ říká zpráva magazínu New Scientist.

„Dětem a později dospělým to může pomoci zvládat adaptaci ve světě plném deprivace a nebezpečí, zároveň to však může vést k náhlým návalům násilí.“

Tento výzkum může být základem průlomu v pochopení toho, proč je společnost tak zatížená kriminálním chováním.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 95