Vynálezce LSD na posledním tripu

Švýcarský chemik, který se zasloužil o halucinogenní drogu LSD, zemřel v krásných 102 letech ve svém domě v Baselu.

LSD vznikla náhodou
Albert Hoffman celý život obhajoval svůj kontroverzní objev a stál si za jeho pozitivními medikálními účinky. LSD nazýval svým „problémovým dítětem".

Hoffman objevil LSD víceméně náhodou, když mu při laborování vyteklo malé množství kapaliny na ruku. Stal se tak prvním uživatelem drogy, když pocítil dosud nevídanou úlevu a lehké halucinace, které mu znemožnily v aktuálním experimentu pokračovat.

„Lehnul jsem si a ponořil se do nikoliv nepříjemného stavu intoxikace, kterou charakterizovala extrémně stimulovaná halucinace,“ vzpomínal v jednom z rozhovorů Hoffman. „Ve snovém stavu, se zavřenýma očima, jsem zažil nepřerušený proud fantastických obrázků, tvarů a neuvěřitelných barevných kombinací.“

Špatný trip
O pár dní později už se Hoffman jal experimentovat zcela záměrně s 250 miligramy LSD. Zažil přitom svůj první hodně špatný trip.

„Všechno v mém pohledu se točilo, chvělo se a jakoby se zobrazovalo v pokřiveném zrcadle. Všechno v mém bytě kolem mě plulo, točilo se a nábytek nabýval groteskních i hrozivých forem.“

„Paní od vedle, kterou jsem sotva rozeznal, mi přinesla džbán mléka – ten večer jsem ho vypil dva litry.“

Droga pro hippies
„Už jsem neviděl ´paní R.´, nýbrž škodolibou a zákeřnou čarodějnici s barevnou škraboškou.“

Někdejší učitel na Harvardu Timothy Leary popularizoval LSD v šedesátých letech, kdy se stalo velmi oblíbené mezi členy hnutí hippies. S tím Hoffman vůbec nesouhlasil a tvrdil, že to není látka pro každého. Měl naopak vizi, že se jeho „problémové dítě“ bude používat jen v medicíně.

Domníval se, že LSD poslouží v léčbě řady nemocí, například schizofrenie. Poté, co byla droga koncem šedesátých let zakázána, stále za ní bojoval a tvrdil, že dobrým účelům může být prospěšná.