Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Lidský mozek / foto: Shutterstock

Proč se červenáme, smějeme a líbáme?

Vědci sice dokázali dostat člověka na Měsíc, případně rozkrýt tajemství lidského genomu. Nedokáží však tak docela přijít na kloub naprosto obyčejnému lidskému chování.

Na otázku, proč se lidé líbají, proč sní nebo proč se červenají, krčí vědci rameny. Jistě, jsou tu jisté teorie, žádná se ale dosud neukázala jako neprůstřelná.

Nad naprosto běžnými součástmi života člověka tak bádá obří množství biologů, psychologů, fyziologů či evolučních vědců. Nabízíme dosud nerozkrytá tajemství i určitá vodítka k nim.

Líbání
Ne ve všech kulturách je líbání běžné, proto pravděpodobně nejde o něco zakódovaného v lidské podstatě. Pravdou je, že rty jsou jedním z nejcitlivějších míst na těle a senzory v nich ukryté jsou spojeny s centry v mozku, které působí potěchu. Někteří vědci tvrdí, že touha po líbání se vyvíjí už při kojení, jiní zase, že naši předci byli lákáni zralými červenými plody, a tak se u nich postupem času vyvinuly červené rty, aby vábily partnery.

Červenání se
Jedním z největších tajemství lidského druhu je červenání se. Skutečně není příliš jasné, proč se lidé sami prozrazují a neverbálně vykazují nejistotu či trapnost. Větší sklony k červenání mají ženy. Část vědců se proto domnívá, že jde o určité znamení pro muže, aby jim žena nemohla tak jednoduše lhát o nevěře. Červenáním se totiž prozradí.

Pověrčivost
Logika věci je neúprosná a nepřipouští žádné zázraky či nadpřirozené jevy. Podle exaktních věd se dá vysvětlit vše, a co ne, to je teprve třeba objevit. Lidé jsou přesto pověrčiví. Naše mozky jsou totiž otevřeny pochybnostem a víře ve vyšší moc. To pravděpodobně od pradávna vštípilo do lidského chování náboženství.

Puberta
Žádný jiný živočišný druh neprochází touto fázi. Puberťáci jsou pouze lidé. Je otázkou, proč to tak je. V pubertě se lidé velmi mění, tříbí se jim názory, pohledy na svět i vzorce chování. Dá se tedy říct, že si zkouší různé způsoby života nanečisto. Vědí, že mají ještě dost času, než jejich chyby budou mít závažné důsledky.

Holuby z nosu
Je to sice poněkud nechutné, ale je to tak. Lidé se šťourají v nose a takzvané „holuby“ s gustem pojídají. Tedy přinejmenším určitá část lidí, která by pravděpodobně byla větší, kdyby se netvrdilo, že se to nedělá. Vědci říkají, že holuby nemají žádný výživný efekt, ale mohou přispět k větší imunitě těla.

Smích
Když se smějeme, cítíme se dobře, a to proto, že hladina pozitivních endorfinů stoupá. Zajímavé ale je, co nás přivádí k smíchu. U většiny lidí jsou to totiž především banální komentáře, nikoliv promyšlené vtipy.

Snění
Sny jsou jednou z největších záhad. Podle všeho nám pomáhají s vypořádáváním se s emocemi, které ze sebe nemůžeme dostat za běžného provozu. Dochází tu také k jakémusi pročišťování paměti a podvědomému řešení problémů. Současní vědci přitom spíše odmítají Freudovu teorii, že sny vyjadřují naše skryté touhy. Vysvětlení našich snových vizí tak zůstává tajemstvím.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 66