Hybridní zvířata vzniklá křížením odlišných druhů zvířat jsou ve většině případů dílem člověka. V přírodě se tento jev vyskytuje pouze ojediněle, platí totiž pravidlo, že potomci dvou odlišných zvířecích druhů bývají zdravotně či jinak znevýhodněni. Člověk však za vším vidí hlavně byznys, a tak není divu, že se již od 50. let minulého století pokouší o chov hybridních jedinců, kteří pak jako magnet přitahují návštěvníky zoologických zahrad, cirkusů či soukromých sbírek. Klasickými příklady jsou Liger nebo Zebroid, mezi méně častými pak najdeme Kojovlka nebo Leopona.

Liger
Jestliže někdy spatříte Ligera na vlastní oči, nejspíš vás fascinuje jeho obří vzrůst. Zvíře vzniklé zkřížením lva se samicí tygra se pyšní titulem největší kočkovitá šelma naší planety. V dospělosti dosahuje délky až 3,5 metru a váží úctyhodných 500 kg. S jeho křížením se započalo už v 80. letech a využíván byl hlavně v asijských cirkusech, kde představoval vítanou atrakci. Stejně jako ostatní hybridní zvířata, také liger doplácí na své nepřirozené kořeny. Jednak mají ligeři sklony k atavismu, tedy k evolučně překonaným znakům, jednak nejsou schopny plodit své vlastní potomky. Pokud dojde k opačnému křížení mezi samicí lva a samcem tygra, mládě se pak nazývá tigon. Bývá však výrazně menšího vzrůstu, a tudíž není pro chovatele tolik atraktivní jako obří liger.

Zebroid
Křížením zebry se samcem osla probíhá již od 19. století. Zebroidi mívají béžovou až nahnědlou barvu, dosahují menšího vzrůstu a na hlavě i na končetinách mívají typické černo-bílé zebří pruhy.

Křížení včel afrických a evropských
Tak tento experiment se opravdu nepovedl. S myšlenkou zkřížit mezi sebou dva druhy včel a vytvořit tak speciální druh, který by produkoval více medu, a zároveň byl odolný a přizpůsobivý různým podmínkám, přišel jistý brazilský genetik. Křížení se sice zadařilo, nový druh vznikl, avšak kromě schopnosti sbírat med jde o extrémně citlivý druh útočící při prvním náznaku ohrožení. A jelikož jsou hybridní včely silně agresivní a útočí v celých koloniích, počet jejich bodnutí může jít do tisíců, což má pro člověka často fatální následky.
Medvěd pizzly

Uveďme alespoň jeden příklad, kdy k mezidruhovému páření dochází bez zásahu člověka, i když určitý podíl na tom má také. Jde o křížení ledního bílého medvěda a hnědého medvěda grizzlyho, kteří se v důsledku globálního oteplování setkávají společně na místech, která byla dříve výsadním teritoriem jednoho nebo druhého. Zajímavé je, že jejich mláďata bývají plodná a medvědi se tak mohou mezi sebou množit.
K dalším zajímavým hybridním druhům zvířat patří:
Leopon - vzniklý křížením leoparda se lvicí
Whorfin - vzniklý křížením delfína a kosatky
Zubroň - kříženec krávy se zubrem
Cama - kříženec lamy a velblouda
Jaglion - kříženec lvice a jaguára
Hybridní zvířata: Uměle vytvořené druhy pro zisk i zábavu
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!