Blíží se čas adventu, nenechte se semlít předvánočním šílenstvím

Musím se přiznat, že dokud byly děti malé, šílela jsem a musela mít vše "pintlich", přestože to nakonec vrcholilo třiadvacátého prosince večer pláčem, že ty dva poslední polštářky nemám vyprané a vyčištěný koberec. A na Štědrý večer jsem padla u pohádky vyčerpáním. A ocenil snad někdo nablýskanou domácnost? Vůbec ne, všem naopak vadila moje nervozita a komandování. Bohužel jsem takto byla naučená z domova, kde ovšem taky na vánoce nijak nepanovala uvolněná atmosféra, ale dusno.

Po nástupu do nové práce do obchodu jsem vše přehodnotila. Dělala jsem dvanáctky a ve dnech volna jsem byla ráda, že upeču nějaké cukroví. S úklidem pomohli manžel i děti a co se nestihlo, prostě nebylo. Svět se nezhroutil a Ježíšek stejně přišel.

A poslední roky se to snažím užívat ještě víc v pohodě. Dělám stále dvanáctky v obchodě, ale v jiném a trochu klidnějším. Úklid už vůbec nepřeháním, počet druhů cukroví postupně vždy o něco skrouhnu, zkrátka si chci ten advent trochu vychutnat. Sejít se s kamarádkami na vánoční Praze, podívat se na vánoční trhy do zahraničí nebo si jen tak sednou doma se svíčkou a punčem. Stromeček strojíme v půli prosince, abychom si ho užili, protože já chodím do práce až do vánoc i mezi svátky.

Takže moje rada zní... Nestresujte se, neblázněte s úklidem a užívejte si to. Dárků nemusí být hromada, vždyť jsou přece vánoce o zdravé rodině, kterou máme kolem sebe. To je největší radost, pod stromečkem stačí maličkosti. Jestli zůstane jedno okno špinavé? No bóže, vůbec nic se nestane, však se přesvědčte sami.