MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Navíc stále existuje hrozba v podobě druhé vlny i končícího kurzarbeitu, který měl za cíl omezit rušení míst a propouštění zaměstnanců. Co Čechy trápí nejvíce a proč zvažují půjčky nebo ruší letní dovolené?

Šetříme a bereme si půjčky. Ty ale bývají problém

Projekt nazvaný Život během pandemie, který průběžně sleduje ekonomické dopady spojené s bojem proti koronaviru, odhalil, že zhruba každá čtvrtá domácnost začíná šetřit. Omezovat výdaje začalo patnáct procent dotázaných. Deset procent respondentů se navíc dostalo do komplikované finanční situace a zvažuje tak půjčku.

Žadatelé o půjčku míří nejčastěji do banky. V takovém případě je ale potřeba počítat s tím, že schvalovací proces je tady poměrně náročný a zdlouhavý. Navíc není vůbec jisté, že žadatel půjčku získá. Bankovní úředník totiž bude zkoumat jeho příjmy, výdaje, ale třeba i finanční minulost. Pokud zhodnotí, že klient je pro banku příliš rizikový, žádost o půjčku zamítne.

Co dělat v takové situaci, když se bez finanční injekce zkrátka neobejdete? Jistou alternativou mohou být nebankovní půjčky, u kterých můžete narazit na mnohem mírnější podmínky. Peníze navíc dokážou nebankovní společnosti poskytnout i těm žadatelům, kterým v bance nepůjčí. Problémem nemusí být ani negativní záznam v registrech nebo nemožnost doložit příjem potvrzením od zaměstnavatele. Nevýhodou jsou ale v těchto případech vyšší úroky.

Celková zadluženost Čechů činí 2 biliony korun

Tikající bombou může být i současná zadluženost Čechů, která činí dle dostupných informací více než dva biliony korun. Řada domácností si totiž v souvislosti s pandemií koronaviru odložila splátky půjček a úvěrů. Ty ale bude potřeba dříve nebo později uhradit. A nesplacená částka se po celou dobu i nadále úročí.

Co se týče odložených splátek, tuto možnost využilo na 363 tisíc klientů bank. Banky jsou ke klientům shovívavé a odklady v drtivé většině schvalují. Samotné procento neschválených odkladů kleslo pod 11 procent. Ve většině případů šlo o nedostatky v žádosti nebo o to, že žadatel byl v prodlení se svými splátkami déle než 30 dní. Z průzkumů mezi bankami dále vyplývá, že Češi žádali nejčastěji o odklad spotřebitelských úvěrů (v 65 procentech případů). Daleko za nimi pak byly hypotéky a pouhých pět procent činily firemní úvěry.

O odkladech splátek a dalších úlevách ve spojitosti s pandemií koronaviru promluvil pro ČT24 i analytik společnosti Člověk v tísni David Borges: „Zatím platí některá dočasná opatření jako například moratorium na odklad splátek, to ale vyprší v říjnu, koncem roku ochrana nájemného, takže tyhle věci se scházejí a budou situaci zhoršovat. Do toho pravděpodobně bude v příštích měsících docházet k růstu nezaměstnanosti a více lidí se ocitne bez příjmu, takže to hlavní nás asi ještě bohužel čeká.“ Už nyní proto řada poraden pro dlužníky rozšířila své služby nebo prodloužila standardní otevírací dobu.

Stěhujeme se do menšího a rušíme dovolené

Řadu Čechů navíc současná koronakrize donutila vyměnit bydliště za levnější nebo o jeho změně alespoň vážně uvažovat. Dovolené v zahraničí ruší drtivá většina Čechů úplně. Tady ale do situace vstupuje nejen obava z budoucnosti a ekonomické nejistoty, ale především strach z opatření, která panují v cílové destinaci, i obavy z možného testování a případného umístění do karanténního zařízení.

V současné chvíli má zásadní finanční problémy asi pět procent Čechů, což činí zhruba čtyři sta tisíc lidí. Mezi nejohroženější skupiny patří zaměstnanci a podnikatelé z přímo zasažených odvětví, jako je turistický ruch, a ti, kdo měli finanční problémy už před epidemií. Zároveň se zvýšil také počet těch, co obtížněji vycházejí s rodinným rozpočtem. Jde především o lidi nad šedesát let, u kterých není na vině ekonomický propad, ale spíš rostoucí ceny potravin a obecně obavy z budoucnosti.

Potíže má samozřejmě také řada podnikatelů a živnostníků. Kvůli zavřeným provozovnám restaurací, barů a hospůdek klesly tržby také jejich dodavatelům. Někteří situaci řešili skrze dřívější úspory, jiní čerpali státní podporu. Řada majitelů restaurací ale musela zavřít a provozovnu zrušit.

Mohlo by vás zajímat: Jak hospodaříme v době koronakrize? Šetříme, odkládáme splátky a bereme si půjčky.

Bojíme se spíš ekonomických než zdravotních dopadů

Z realizovaných průzkumů dále vyplývá, že více než zdravotních dopadů pandemie se bojíme spíše těch ekonomických. Děsí nás zdražování i snižování mezd nebo propouštění. Řada Čechů se tak rozhodla uskromnit a začít více šetřit. Podle odborníků na finanční problematiku a ekonomů je ideální mít takový finanční polštář, který pokryje náklady minimálně na šest měsíců. Bohužel tolik si Češi ani zdaleka nespoří.

Ekonom Lukáš Kovanda se k situaci vyjádřil následovně: „Šíření koronaviru a opatření pro boj s ním, stejně jako související obava z vývoje vlastní finanční situace, přiměla české domácnosti v letošním prvním čtvrtletí rapidně navýšit míru úspor. Míra úspor narostla o 1,8 procentního bodu, tedy nejvýrazněji za celé období od prvního čtvrtletí roku 2014. Za první čtyři měsíce letošního roku navýšily české domácnosti objem svých vkladů na depozitních účtech o takřka 55 miliard korun.“

To, že si více spoříme, je z dlouhodobého hlediska žádoucí. Na druhé straně ale stojí tzv. „paradox úspor,“ na který upozornili další ekonomové. Ten totiž může vést k výrazným makroekonomickým problémům. Pokud by se totiž rozhodlo výrazně omezit své výdaje několik milionů Čechů, v konečném důsledku to může dopadnout tak, že například provozovatelé restaurací, číšníci a servírky skončí na úřadech práce. V takovém případě je bude „platit“ daňový poplatník v podobě sociálních dávek. Vzniklý dluh se pak samozřejmě zohlední ve vyšších daních.