Celé město v jedné budově

Jedním z největších problémů městské architektury je tak otázka, kde všichni ti nově příchozí budou bydlet. Řada měst už je doslova přelidněna, přičemž do nich proudí noví a noví hledači štěstí, kteří se domnívají, že se jim v centru dění bude dařit lépe než na samotě.

Do šířky už to nejde
Například pro Londýn začíná být tato výzva poměrně akutní. Podle propočtů se do britského hlavního města každým rokem bude stěhovat dalších 100 000 lidí. To by mělo trvat až do roku 2016 a kdo ví, co bude potom. Na předměstích se budují nová městečka, ale ta zabírají stále více místa a plošným rozšiřováním se snižuje efektivita veškerých služeb.

Z architektonických think-tanků zní jasná prohlášení: „takhle to dál nejde“. Na papíře už jsou dokonce projekty, které využívají vertikální namísto horizontální rovinu. Uvažuje se dokonce o obřích výškových budovách, které by pojaly třeba oněch 100 000 přistěhovalců. Šlo by o obří stavby, vlastně celá městečka v jednom baráku. Nechyběly by tu ani obchody, kina, školy, parky či nemocnice.

Londýn sice nemá takovou hustotu zalidnění jako třeba Káhira, Tokio nebo Paříž., proudí sem ale obrovské davy lidí a město na ně není uzpůsobeno. Rozšiřování plochy všemi směry navíc ničí důležitou zemědělskou půdu.

Trochu větší věžáky
Společnost Popular Architekture přišla s projekty, které by ponechaly Londýnu tvář a zároveň vyřešily problém s migranty. Šlo by o nesmírně vysoké věže, jež by sahaly až do výšky 1,5 kilometru. Každá věž by přitom disponovala vlastní potřebnou infrastrukturou v podobě široké nabídky služeb. Byly by to tedy vlastního života schopné jednotky. Lidé by nakonec už ani nemuseli vycházet ven a všechno by měli takřka před dveřmi.

Věžovitá města by měla podobu roury, kdy doprostřed by svítilo přírodní světlo a vybudovala by se tu různá shromaždiště jako kavárny, restaurace apod. Podle projektu by došlo i k zefektivnění energetické spotřeby.

Přestože koncept ve své ryzí podobě asi nebude v blízké budoucnosti realizován, jen si představte kolik by bylo třeba výtahů a jak by se sem stěhoval nábytek, mohl by posloužit jako odrazový můstek méně revolučním, ale stále přínosným architektonickým projektům, které by problém přelidnění měst začaly řešit.