Mizející jezero u Tasmanova ledovce

Krása ledovcových jezer

Tasmonovo jezero je napájeno vodou z tajícího ledovcového masivu na Jižním ostrově Nového Zélandu, v pohoří zvaném Jižní Alpy, kde horské vrcholy přesahují 3 000 metrů. Tyto hory jsou známé z popisu nizozemského cestovatele Abela Tasmana (1603–1659), který je nazve zemí vysoko povznesenou. Jméno jim však dal až v roce 1770 anglický mořeplavec James Cook (1728 – 1779). Pohádková příroda s horskými masivy a křišťálová voda zdejších řek společně s ledovci a ledovcovými jezery uhrane na první pohled. Bohužel hned dva z turistických cílů pomalu den za dnem mizí.

Jezero bez budoucnosti

Tasmanův ledovec s délkou 23,5 km je nejdelším na Novém Zélandu a rozkládá se na ploše 101 km2. Přitom před začátkem rychlého tání v 90. letech měl konstantní délku ještě o 5 km delší. V současné době se zmenšuje každý rok přibližně o 477 až 822 metrů a jednoho dne tedy zmizí úplně. Voda, která z něj stéká, vytvořila jezero, které svou současnou podobu začalo nabírat teprve během prvního desetiletí rychlého odtávání ledovce. Vznik jednoho z největších jezer v oblasti má paradoxně ničivé účinky. Urychluje totiž ústup samotného ledovce a kvůli neustálému zvětšování vodní plochy je s vodami jezera v kontaktu stále větší část ledovce, což na něj má negativní dopad.

Konec oblíbené turistické atrakce

V roce 2000 mělo jezero šířku zhruba 1 km a bylo dlouhé okolo 3,5 kilometrů. V roce 2008 to již byl dvojnásobek. Očekává se proto, že během příštích 10 či 20 let dosáhne své maximální délky, tedy cca 16 kilometrů. Jakmile však ledovec zanikne, vezme za své i tato vodní plocha, která je nyní oblíbenou turistickou atrakcí pro plavby na vodní hladině. Plavba je dobrodružná zejména díky nutnosti obratně manévrovat mezi mnohdy ostrými hranami ledových ker a samozřejmě hojně vyhledávaná pro nádherná okolní panoramata.