MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Nejen Skotsko, Wales a Severní Irsko

Spojené království se dělí na čtyři základní autonomní jednotky. Největší je Anglie s obyvatelstvem přes 53 milionů obyvatel, následována Skotskem, Walesem a Severním Irskem. Jak už rozdělení země napovídá, chytrý čtenář se dovtípí, že každý ze čtyř subjektů bude mít pravděpodobně i svůj oficiální jazyk. Je to pravda, ale celá země má těch minoritních jazyků ještě více, jeden z nich je dokonce v Anglii. Celkově napočítáme ve spojeném království až 8 minoritních jazyků, rozšířených v různých koutech království.

Co se týče Skotska, které má asi pět a půl milionu obyvatel, naleznete tam Skotskou Gaelštinu a také Skotštinu. Zatímco první jmenovaný je keltský jazyk, druhý se jeví spíše dialektem angličtiny a tak jej zde nebudeme rozebírat. Skotská Gaelština je rozšířena hlavně na skotské vysočině a ostrovech Harris a Lewis, kde touto řečí mluví dokonce nadpoloviční množství obyvatel. Nutno říci, že se jedná o málo obydlené oblasti, celkový počet mluvčích je asi 62 tisíc a jejich počet dále klesá.

V Severním Irsku nalezneme kromě angličtiny, jak už logika napovídá, irský jazyk. Ovšem je zde daleko méně rozšířen, než ve „svobodném“ Irsku, zahrnujícím většinu území stejnojmenného ostrova. Plynně jej ovládá asi jen 4 procenta obyvatelstva, tedy asi 80 tisíc obyvatel.

Také malý Wales má svůj osobitý jazyk. Velština je keltskou řečí, podobnou irštině i skotské gaelštině. Ze všech minoritních jazyků Spojeného království je nejrozšířenější, mluví jím více než půl milionu obyvatel. Dokonce až do 80 let minulého století existovala malá skupina lidí, která mluvila pouze Velšsky a neznala angličtinu.

Anglie

Je to divné, ale i hlavní část Spojeného Království s Londýnem v čele obsahuje i jeden minoritní jazyk – kornštinu. Název je odvozen od hrabství Cornwall, kde je tento jazyk rozšířen. Jedná se o území na nejzápadnějším poloostrově Anglie s rozlohou asi 3,5 tisíce čtverečných kilometrů, tedy asi jako náš Karlovarský kraj. Kornština je původně keltský jazyk, který byl na tomto území užíván jako hlavní dorozumívací řeč do konce 16 století. Cornwall byl také dlouho samostatným malým královstvím, než jej ovládli Anglosasové. Poté, co dosáhli v oblasti dominantního postavení, začala angličtina během 17. století vytlačovat kornštinu rychlým tempem. V této době byl počet monolingvních obyvatel již velmi malý a omezoval se na nejzápadnější výběžek poloostrova – Land’s End.

V 18. století zanikající jazyk vymizel, poslední známou mluvčí byla Dolly Pentreathová (1692-1777). Nicméně, jakmile se ve 20.století objevily snahy o oživení kornské řeči, vyšlo najevo, že ojedinělé případy alespoň částečné znalosti přetrvávaly i během posledních dvě stě let. A tak vznikl slovník kornštiny (1904), posléze se objevili po dlouhé době lidé schopni tímto jazykem hovořit. Vypadá to, že jazyk bude obnoven a zachován, jelikož má z Londýna od roku 2005 schválenou každoroční státní podporu a o devět let později byli Korňané dokonce uznání jako národnostní menšina. Jejich vlajka je bílý kříž na černém poli. Jazykem hovoří dnes plynně asi 300 osob a částečně několik tisíc. Ke kornské národnosti se přihlásilo kolem 73 tisíc lidí, význam v rámci Anglie je tak malý, srovnatelný se slezskou národností u nás.

Okolní ostrovy

Tím však výčet nekončí. Kolem Velké Británie leží několik velkých ostrovů, které mají taktéž vlastní jazyk, i když nejsou integrální součástí státu a mají téměř neomezenou autonomii. Na ostrově Man existuje manština, kterou ovládá asi 600 osob a zajímavostí je, že zákony v ní předčítá i místní parlament. Dále, ostrovy Jersey a Guernsey mají vlastní svébytné jazyky, ovšem ani zde není rozšíření velké, domluví se s nimi 2-3 procenta obyvatel. Naproti tomu ostrov Alderney už vlastní řeč ztratil, do dnešních dní se nedochovala.

Důležité ovšem je, že Spojené království místní jazyky podporuje, na ulicích vidíte dvojjazyčné nápisy, nebo dokonce nápisy pouze v nich. Každý z nich má svého regulátora a finanční podporu zajištěnou přímo z Londýna. Z toho by si měla vzít příklad třeba Ukrajina, kde je právo na používání několika minoritních jazyků nejen ignorováno, ale dokonce státem perzekuováno. Naše Česká republika se naštěstí o minoritní jazyky stará dobře, slovenština je oficiálním jazykem na celém území státu, na východě Slezska také polština. I když tolik svébytných jazyků tu rozhodně nemáme. Spojené království tedy v této věci dosti překvapuje. Kdo by čekal, že v zemi, která má svou úřední řeč angličtinu, najdeme dalších osm oficiálních regionálních jazyků. Takový počet nenalezneme téměř v žádné evropské zemi. Všem cestovatelům na ostrovní království tedy přejeme, ať navštíví i zmíněné svébytné regiony a poznají něco z místní kultury.

Zdroje:

(1) Etnika bez státu a regionální jazyky v Evropě, kniha autora Leoše Šatavy - nakladatelství Epocha

(2) česká Wikipedie