MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Je pátek v podvečer a do dřevěného kostela ve městečku Saint-Georges na guayansko-brazilských hranicích se začínají trousit děti.

Zaplňují přední lavice a záhy jejich rytmický zpěv naplňuje celou budovu. Zkoušejí na slavnostní nedělní mši.

Skladba členů sboru symbolizuje pohnuté dějiny regionu. Převažují potomci černých otroků hledajících v džungli útočiště, indiáni, kterým domov postupně brali, i Číňanů, jež nahradili Afričany jako levná pracovní síla po zrušení otroctví v 19. století.

Z výzdoby na stěně za jednoduchým oltářem na ně shlíží Ježíš vnášející se nad pralesem.

Většina Amazonie připadla v 15. století Portugalsku. První jezuité se vydali do jejího vnitrozemí počátkem 16. století. Obracení indiánů na tzv. pravou víru stálo tisíce životů na obou stranách. Vedle krveprolití zahájil proces i odlesňování, neboť misionáři kácením a vypalováním původního porostu.

Amazonie představovala pro Vatikán skutečnou výzvu. Lidé bránící víru předků ale měli na své straně mocné spojence - přírodu a jedovaté živočichy. Vzájemné boje trvaly téměř tři sta let. Vedle jezuitů se do nich zapojili františkáni a anglikáni. A Evropané nakonec zvítězili.

Také díky tomu, že si našli cestu k srdcím indiánů - bohoslužby doplnili o zpěv a tanec, kostely zbudovali přímo pod širým nebem anebo je vyzdobili každodenními událostmi z pralesů, tamními rostlinami a zvířaty.

Dnes jsou v Guayaně dochovány zhruba dvě desítky kostelů a kostelíků. Nejstarší z nich pocházejí z 18. století, ty starší podlehly vlhkosti.

Příští článek: Bloudění v džungli. S tisíci pavouky