Aokigahara: Les sebevrahů

Jenomže idylu tohoto místa něco nestále narušuje. Stovka lidí ročně zde totiž dobrovolně ukončí svůj život. Vítejte v lese sebevrahů!

Téma sebevraždy se v japonských dějinách vyskytuje poměrně často. Ve většině případů bylo dobrovolné ukončení života chápáno jako hrdinský čin. Během zvláštního svátku, při sepukku, si japonští samurajové zabodávali dýku do břicha nebo si své tělo dokonce prořezávali. Za zmínku stojí také piloti kamikadze ze druhé světové války, kteří tvořili sebevražedné vojenské jednotky. Pokud se seznámíme s touto ponurou japonskou historií, nemůžeme se Japoncům divit, že páchají sebevraždy často i dnes. A nejvíce sebevrahů míří právě do lesa Aokigahara.

Do lesa Aokigahara odchází hledat smrt stovka Japonců ročně. Proč zrovna na toto místo? To nikdo přesně neví. Je však možné, že někteří sebevrazi se inspirovali v knize, která popisuje případ, kdy si lidé vzali dobrovolně život právě v lese Aokigahara.

Téměř 30 let bádá v lese geolog Azusa Hayano, který o záhadných sebevraždách připravil krátký dokumentární film. Snímek ale rozhodně není určen pro slabší povahy, některé scény jsou opravdu drsné.

Geolog Azusa Hayano při svém zkoumání v lese našel více než sto mrtvých těl sebevrahů. Zvláštní je, že většina lidí jde ukončit svůj život do samotného středu lesa, na místo zvané Jukai. Je celý les Aokigahara snad prokletý?

Podle různých předmětů (například fotografií) lze zjistit příčinu, proč člověk spáchal sebevraždu. Nejčastějším důvodem, proč si lidé dobrovolně sáhnou na život je nešťastná láska. Právě o nešťastně zamilovaných psal i japonský spisovatel Seicho Matsumoto ve své knize Nami no To. Hlavními hrdiny románu jsou totiž dva nešťastně zamilovaní lidé, kteří se rozhodnou ukončit své trápení sebevraždou. Příběh silně připomíná Shakespearovo dílo Romeo a Julie. Japonská dvojice spolu však odejde do lesa Aokigahara, kde se rozloučí se životem. A po vzoru knihy chodí japonští sebevrazi do lesa dodnes. Jen pro srovnání: vlnu sebevražd vyvolalo také vydání knihy Utrpení mladého Werthera od Johanna Wolfganga Goetha. Literatura na lidskou psychiku hodně působí.

Les sebevrahů je spojován se smrtí již od dob středověku. Od té doby se vyprávějí pověsti o zlých démonech, kteří prý les obývají dodnes. V 19. století se les Aokigahara stal místem japonské tradice s názvem ubasute. O jaký zvyk se jedná? To synové odnášeli své staré matky do lesa, kde je nechali samotné zemřít. Způsob to byl nesmírně krutý – ženy umíraly osamocené i několik dní.

Les Aokigahara zaujímá druhé místo na seznamu míst nejčastějších sebevražd. Na prvním místě je most Golden Gate v San Francisku. Zde ročně ukončí dobrovolně svůj život 1500 sebevrahů.