MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

První zmínka o olympijských hrách pochází z roku 776 před naším letopočtem. Soutěžilo se v jedné jediné disciplíně, a to ve sprintu na 192 metrů. Délka nebyla zvolena náhodně, podle legendy se jedná o vzdálenost, jakou starověký hrdina Hérakles dokázal uběhnout na jeden nádech.

Nazí závodníci

Závodu se mohl účastnit každý svobodný Řek. A rozhodně to nemusel být zkušený atlet, naopak se do her hlásili i farmáři či pastevci. Ostatně první sprint podle záznamů vyhrál kuchař Koroibos. Účast byla ovšem zapovězená cizincům, otrokům a ženám. Oproti dnešním hrám bychom našli ještě jeden podstatný rozdíl – muži závodili nazí. Jednak kvůli pověstné řecké fascinaci tělesnou krásou, jednak kvůli snazšímu odhalení podvodů.

Interval konání olympijských her, tedy jednou za čtyři roky, ze starověku přetrval. Každé hry byly zasvěceny některému z božstev a nesly jméno podle vítěze těch předchozích. Postupem času se počet disciplín zvyšoval, stejně jako počet dní, po které se soutěžilo. A olympijské hry získávaly na oblibě i u diváků.

Sláva vítězům

Odměnou výhercům nebyly poklady ani trofeje, ale věnec uvitý z posvátného olivovníku. To jim ovšem nijak nevadilo, naopak se jednalo o nejvyšší poctu, jakou mohli získat. Kromě věnce jim byla kolem hlavy a dlaní ovinutá vlněná stuha a za svou statečnost si získali dlouhodobý respekt a obdiv. Mohli si nechat postavit svou vlastní sochu, psaly se o nich básně, a dokonce byli osvobození od některých daní.

Největší rozmach zaznamenaly olympijské hry v 5. století před naším letopočtem, kdy se do her mohli začít hlásit i cizinci. Jen o devět století později ale byla tradice her ukončená. Tehdejší křesťanská společnost je vnímala jako příliš pohanské. Obnovy se dočkaly až v roce 1896.

Zdroj:

https://www.memento-historia.cz/clanek/26/jak-vypadaly-anticke-olympijske-hry

https://vedazive.cz/historie-kultura/podoba-prvnich-olympijskych-her/