Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Adolf Hitler / foto: AI Grok

28. února 1933 – Noc, kdy v Berlíně vzplála demokracie

Byla chladná zimní noc, když se nad Berlínem objevil oranžový sloup dýmu. Říšský sněm, symbol německé demokracie, hořel.

Oheň, který vypukl 27. února večer a do rána 28. února 1933 obletěl titulní stránky novin po celém světě, se stal víc než jen tragickou událostí. Stal se záminkou k likvidaci svobod a definitivnímu nástupu nacistické diktatury.

Požár, který přišel „v pravý čas“

Adolf Hitler byl v té době kancléřem pouhý měsíc. Jeho moc byla stále křehká a opírala se o koalice i prezidentské dekrety. Požár Říšského sněmu přišel v okamžiku, kdy nacisté zoufale potřebovali upevnit kontrolu nad státem – a našli v něm dokonalého nepřítele.

Na místě byl okamžitě zatčen nizozemský komunista Marinus van der Lubbe. Nacistická propaganda bez váhání označila požár za důkaz komunistického spiknutí a hrozbu pro samotnou existenci Německa.

Požár Říšského sněmu
Požár Říšského sněmu – Zdroj: Grock AI

Dekret, který umlčel svobodu

Už 28. února 1933 podepsal prezident Paul von Hindenburg na Hitlerův návrh tzv. Dekret o ochraně národa a státu. Dokument, který měl být dočasným bezpečnostním opatřením, ve skutečnosti zrušil základní občanská práva:

  • svobodu tisku
  • svobodu projevu
  • právo na shromažďování
  • ochranu před svévolným zatčením

Policie a gestapo získaly prakticky neomezené pravomoci. Tisíce politických odpůrců – především komunistů a sociálních demokratů – skončily ve vězení nebo v prvních koncentračních táborech.

Od popela k diktatuře

Požár Říšského sněmu otevřel cestu k březnovým volbám, které proběhly v atmosféře strachu a násilí. O několik týdnů později byl přijat Zmocňovací zákon, jenž Hitlerovi umožnil vládnout bez parlamentu. Demokracie ve Výmarské republice fakticky skončila.

Dodnes se vedou spory o to, kdo požár skutečně založil. Byl van der Lubbe osamělým žhářem? Nebo šlo o nacistickou provokaci? Ať už je pravda jakákoli, politické využití požáru je nesporné – oheň posloužil jako nástroj moci.

Nástup Hitlera k moci
Nástup Hitlera k moci – Zdroj: 360b / Shutterstock.com

Varování i po téměř sto letech

Příběh hořícího Reichstagu není jen kapitolou v učebnicích dějepisu. Je připomínkou toho, jak snadno může být strach zneužit k omezení svobody, a jak rychle se výjimečný stav může stát novou normou.

 

Zdroje: 

https://de.wikipedia.org/wiki/Dem_deutschen_Volke

https://www.britannica.com/event/Reichstag-fire

Evans, Richard J. - The Coming of the Third Reich, Penguin Books, 2003.

28. února 1933 – Noc, kdy v Berlíně vzplála demokracie

V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!