MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Odlišnost české reality od Salemu

Čarodějnické procesy u nás rozhodně předčily známý případ v Salemu. Čím? Zatímco v Salemu zemřelo 20 osob (zpravidla oběšením), tak u nás si hon na čarodějnice vyžádal stovky lidských životů. Historici v rámci českého a slezského území odhadují celkový počet až na 500 osob. Rovněž tak i délka trvání. Salem trval krátce na přelomu let 1692 a 1693, oproti tomu v českých zemích se procesy táhly od konce 15. století až do poloviny 18. století.

Nejznámější procesy na Šumpersku a Velkých Losinách

Jeden z nejznámějších případů popsal Václav Kaplický, a to ve své knize „Kladivo na čarodějnice“. Tehdy pod vedením J. F. Bobliga zemřelo více než 100 osob. Nejvýznačnější obětí byl šumperský děkan Kryštof Lautner, který byl po pěti letech mučení upálen. Různé pověry o čarodějnicích se k nám dle historiků dostaly ze Slezska.

Dle nich si tak můžeme vysvětlit fakt, proč se hony na čarodějnice rozpoutaly právě v okolí Šumperku, Jeseníku a Velkých Losin. Dokonce v roce 1636 došlo ke stavbě pecí určených pro spalování hříšníků. Veškerý zabavený majetek upálených, jenž měl teoreticky připadnout státu, si však rozdělila vrchnost s inkvizitory. Poslední čarodějnické procesy proběhly v letech 1683 a 1684.

Expozice a památníky připomínají tehdejší procesy

Největší čarodějnické procesy u nás připomíná hned několik památníků, a to například v Sobotíně, Mohelnici a Velkých Losinách. Rovněž i několik expozic, konkrétně v muzeu v Jeseníku či expozice Čarodějnické procesy v Šumperku. Nachází se v domě, kde žila rodina Heinricha Peschkeho, což byla poslední oběť inkvizice na Šumpersku. Když v roce 1692 císařské nařízení hon na čarodějnice zastavilo, pro většinu však už bylo pozdě. A právě poslední obětí byl výše zmíněný Heinrich Peschke, jenž zemřel ve vězení. Vydržel všechny stupně mučení a odmítal se přiznat k čarodějnictví.

Otázkou je, zda byly obětmi i děti

Jedná se o jednu z největších nejasností. Dodnes není zřejmé, zda mezi oběťmi čarodějnických procesů byly také děti. V dokumentech se nachází přiznání o teprve osmiměsíčním kojenci, což však ve skutečnosti nedávalo smysl. Zřejmé však je, že děti se procesů účastnily, a to zejména jako svědkové. Největší rozruch rozpoutal osmiletý klučina, který obvinil Uršulu Schnurzelovou, že ho dovezla na sabat na saních taženými černými koňmi a sama ho učila čarodějným praktikám. Stalo se tak v letech 1651 a 1652 na Jesenicku.

Zdroje:

https://www.idnes.cz/xman/styl/skotsko-carodejnice-ocisteni-parlament-kampan.A220107_184420_xman-styl_fro

https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/historicke/carodejnicke-procesy-ve-velkych-losinach

https://www.demokratickystred.cz/historie-carodejnickych-procesu-v-ceskych-zemich/