Tradice vánočních trhů

Tradice vánočních trhů se zrodila již ve středověku. Tehdy se odehrávaly v čase od druhé neděle před Štědrým dnem, vždy pak trvaly pouhé dva týdny. Lidé zde mohli koupit prakticky cokoliv – například husu, cukroví, oblečení i koňský postroj, a to až do třicátých let minulého století. Dějištěm vánočních trhů bylo každé větší město, z nich putovala do městské pokladny nemalá částka. Lidé na vánočních trzích sehnali vše potřebné pro oslavu Vánoc, prodali své výrobky i suroviny. Ovšem trhy byly odedávna také významnou společenskou událostí. Navštěvovaly je rodiny, staly se místem setkání přátel. Nejproslulejší vánoční trhy se konaly v Drážďanech, Berlíně, Petrohradě, Londýně a Dijonu.

Vyhlášené byly i vánoční trhy v Praze. První se konaly na Staroměstském rynku Starého Města pražského, později na každém náměstí v Praze. Oblíbené bylo stavění betlémů, a proto na každém trhu nechyběly nejrůznější betlémářské figurky i celé betlémy, které často nabízeli profesionální řezbáři. Kromě dřevěných postaviček byly v Praze k dostání i figurky vyrobené z chleba. Výrobou chlebových betlémů proslula Příbram, která svými postavičkami zásobovala vánoční trhy v celých Čechách. Těsto připravené z žitné mouky, klihové vody a dřevěných pilin se plnilo do hliněných forem a vypálilo v peci. Poté se figurky vysušily, namalovaly, nalakovaly a připevnily na stojánky.

Betlémové postavičky byly velmi žádaným artiklem. Jesličky totiž nesměly o Vánocích až do 19. století chybět v žádné rodině. Každý rok měla do jesliček tradičně přibýt jedna figurka.

Vánoční trhy na Staroměstském náměstí si oblíbily zejména děti. Až do počátku 20. století právě zde nabízeli své zboží loutkáři a hračkáři z celých Čech, Německa a Rakouska. Na odbyt šly zejména pestrobarevné káči, dřevění koníčci, hadrové panenky i ty porcelánové v překrásným šatičkách a s pravými vlásky, cínoví vojáčci nebo plyšoví medvědi. Snad na každém vánočním trhu pak nechyběla oblíbená jedlá hračka, švestkový čert. Tělo a hlavu postavičky tvořilo sušené jablko a hruška, ruce a nohy pak byly špejle navlečené sušenými švestkami. Z jablka a sušeného ovoce se vyráběl i ježek. Tradičním výrobkem byly tzv. vrkoče, které tvořily věnce z kynutého těsta spojené špejlemi do tvaru kužele. Na jeho vrcholu bylo většinou umístěno jablko se slaměnými ozdobami či cukrovím.

Dobytčí (dnešní Karlovo náměstí) a Staroměstské náměstí v Praze bylo proslulé atrakcemi, vystoupením hudebníků, kejklířů, akrobatů a žongléřů. Největší oblibě se těšilo vystoupení pouličních zpěváků. Ve středověku, v době renesance i baroka a v 19. století byly na trzích zpívány vánoční písně. Zpěváci s sebou často měli i obrázky ke svým písním. Diváci si pak kupovali brožurky s texty písní, a mohli si tak se zpěváky také zanotovat.

Pro děti se na trzích hrálo loutkové divadlo. Nejčastěji diváci mohli vidět příběh o narození Ježíška a klanění Tří králů.