Mluvící králík v hlavní roli

Pod dekou, Jimmy Corrigan, Persepolis, Bezpečná zóna Goražde, Palestina, Hluboké rány… Je příjemné, jak se nakladatelství BBart snaží přesvědčit nevěřící Tomáše, že komiks nemusí být jen infantilní čtení plné Bobíků a Fifinek, případně chrabrých hrdinů hájících pravé americké hodnoty.

Komiks je fascinující médium, jehož široký záběr si nezadá s filmem nebo literaturou. Aniž by byl omezen rozpočtem nebo fantazií čtenáře.

O mezilidských vztazích
A naopak dokáže vyprávět i zcela obyčejné příběhy, bez megalomanských bitek a pestrobarevných kostýmů. Takovým příběhem je i Flafík. Maltézanka Simone Lia vlastně vypráví komorní drama, soustředí se na běžné věci jako jsou láska, neshody ve vztazích, vyhasnuté manželství. A ve středu toho všeho stojí svobodný architekt Michael Pulcino.

Ten si potřebuje odpočinout od Londýna i od přítelkyně-stíhačky a vydává se proto na dovolenou do Itálie, odkud pochází. Na Sicílii zjišťuje, jak se rodina změnila, sestře se rozpadá manželství, matku pobláznilo náboženství, otec ztratil jiskru…

Tuhle látku by nějaký český režisér jistě využil k natočení filmu o „obyčejném českém človíčku“. Simone Lia zakomponovala do svého grafického románu prvek, který ho od podobných dramat výrazně odlišuje a přidává mu zajímavý přesah.

Ježíš miluje Spider-Mana

Michael totiž vychovává mluvícího králíčka Flafíka a právě téhle postavě autorka uzpůsobila styl vyprávění. Flafík odlehčuje všudypřítomnou melancholii dětinskou láskou k traktorům, vlezlými otázkami a nezaměnitelnými komentáři, které může vyplodit jen dětský mozek.

Občas se na stránkách mihnou i neobvyklí vypravěči – přátelské smítko prachu a nevrlý Šupík Lupík, vlasový lup. Zní to divně? Je to hodně divné a pravděpodobně úplně jiné, než na co jste zvyklí. A to jsem ještě nezmínil podrobné mapy „vnitřních pochodů mysli Michaela Pulcina“ nebo videozáznam jeho myšlenek.

Hravému podání odpovídá i čtvercový formát a stylizovaná, oblá kresba, kterou polopaticky doprovázejí ty nejtriviálnější zvuky „buch“, „tůůůůů“ nebo „cink“ (u komiksů běžná věc je tady dovedena ad absurdum). To všechno jsou ovšem perfektně promyšlené kroky, které dotváří bizarní atmosféru světa, kde všichni berou mluvícího králíka jako naprostou samozřejmost.