MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Města a obce jsou vyzývány, aby vyvěšením vlajky ve státní svátek 5. července připomněly svým občanům tisíciletý odkaz historické země Moravy, kolébky naší státnosti, její kulturu, bohatou historii a v neposlední řadě i tradice. V jedenáctém ročníku iniciativy vyvěsí vlajku Moravy ve svátek slovanských věrozvěstů, patronů Moravy a spolupatronů Evropy, sv. Cyrila a Metoděje přes 1550 obcí a měst na Moravě, ale i mimo historické území Moravy.

Mezi prvními, kdo kladně reagoval na výzvu Moravské národní obce, bylo město Fryšták v okrese Zlín, kde si pořizují hned dvě vlajky a připojují se dlouhodobě. Rovněž město Karolinka na Vsetínsku. Město založené na sklářské tradici, která v těchto dnech bohužel končí. Sklárna je ve městě jediným zaměstnavatelem a výroba včetně veškeré technologie se přesunuje do Nového Boru. Na Vsetínsku kromě Karolinky zapisujeme na seznam obcí ještě Pržno, Střítež nad Bečvou, Vigantice.

Největším městem, které si letos s hrdostí připisujeme na seznam, je město významně spojené s historií Moravy, hanácké Athény – KROMĚŘÍŽ. Věhlasné město díky unikátním památkám zejména Arcibiskupskému zámku, Květné a Podzámecké zahradě, zapsané od roku 1998 na prestižním seznamu světových památek UNESCO. Kroměříž patří k nejnavštěvovanějším památkám v České republice. 

Ve stínu nezůstávají ani menší obce například na úpatí Bílých Karpat horňácké Kozojídky a Hrubá Vrbka, které živě udržují tradiční lidovou kulturu.

V okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji jsme s radostí uvítali obec Ženklava, rodiště Kristiána Davida, slavného moravského misionáře zvaného moravský Mojžíš, zakladatele Ochranova.

Z města Příbora přišel požadavek, abychom je opět oslovili až v roce 2023, do té doby budou vyvěšovat v Příboře moravskou vlajku automaticky bez vyzývání. Podobně reagovali na mnoha dalších místech, někde bude vlajka na budově úřadu již tradičně „navždy“ a nejenom ve svátek věrozvěstů.

Další radnice, kde se bude nově vyvěšovat vlajka, se nacházejí například na Znojemsku (Ctidružice, Křidlůvky, Lukov, Vrbovec) a Břeclavsku. Nejvíce jich letos hlásí moravská část Českomoravské vysočiny Třebíčsko. Například Dolní Vilémovice s nedávno zrekonstruovaným rodným domem Jana Kubiše, atentátníka na říšského protektora Reinharda Heydricha.  

Dolní Lažany, Horní Vilémovice, Jinošov, Klučov, Krahulov, Kramolín, Krhov, Lesonice, Menhartice, Oponešice, Radotice, Zahrádka a Zašovice.

Západní Morava je tradičně z obou stran zastoupena po celé délce historické česko-moravské zemské hranice, tedy i obcemi ležícími v Čechách. Považujeme to za projev přátelství a poctu našim společným dějinám. Na české straně jsme s potěšením uvítali obec Květná, která se prostřednictvím pana starosty dostala do zorného úhlu v souvislosti s partyzánským označením zemské hranice na silnici. Bílé linky a označení Čechy a Morava se objevily na mnoha místech na Svitavsku, Žďársku a Jihlavsku. Jejich autoři čelili trestnímu stíhání a starosta Květné pan Petr Škvařil, tuto hrozbu prostřednictví petice odvrátil. Hejtman Pardubického kraje pan Martin Netolický pozval zástupce spolku Moravské národní obce a nabídl řešení. V místech kudy probíhala zemská hranice, budou umístěny hnědé dopravní značky upozorňujících na kulturní památku. Moravsko-česká hranice, která byla na mapě viditelná naposled za tatíčka Masaryka a prezidenta Beneše, tak získává opět svoje kontury.

Z větších měst se k Moravě a jejím tradicím hlásí již samozřejmě Vyškov, Znojmo, Šumperk, Přerov, Blansko, Břeclav, Valašské Meziříčí, Hodonín, od roku 2019 Prostějov, město Brno a jeho místní části. Od samého začátku iniciativy v roce 2010 také úřad Jihomoravského kraje.

Moravská vlajka ve své nejužívanější podobě, slavnostní žluto-červené s erbem, je dnes součástí každodenního života nejen na radnicích a nejen 5. července. Stala se tradičním symbolem, který spojuje obce i veřejnost hlásící se k moravské identitě a sdílející pocit sounáležitosti k Moravě. Za jedenáct let této iniciativy jsou reakce představitelů samospráv stále stejné: „Žijeme na Moravě, jsme na to hrdí, jsme Moravané.“

Doprovodnou akcí „Výzva ke zpřístupnění památek“ zdůrazňujeme kulturně historický charakter projektu. Ve snaze probudit zájem lidí o historii Moravy a místa, v němž žijí, oslovujeme muzea a místní pamětihodnosti, aby zpřístupnila své expozice veřejnosti 5. července zdarma nebo se slevou. Ve skutečnosti jsme do poslední chvíle muzea o to žádat letos nechtěli z důvodu ztráty tržeb způsobené koronavirem. Rozhodující ale byl fakt, že se nám muzea začala sama ozývat – jak že to bude letos. To je pro nás největším a velice potěšujícím zjištěním. Na seznamu muzeí máme stálice jako Hrad Špilberk Brno, Slovanské hradiště Mikulčice, památku UNESCO - Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou.

Z místních pamětihodností například Muzeum kočárů v Čechách pod Kosířem, v jejichž expozici se nachází největší kočár na světě.    

Moravská národní obec je nepolitický spolek založený už za socialismu v roce 1985, sdružuje příznivce moravské historie a kultury, věnuje se moravské osvětě. Cílem spolku je posílení moravského povědomí a sounáležitosti k Moravě. Pořádají se besedy, přednášky, organizujeme setkávání na památných místech Moravy. Náš nejznámější počin je „Den za Moravu“, který se koná v každoročně v září v centru Brna pod záštitou hejtmana Jihomoravského kraje a primátorky města Brna.

„Pátý červenec je návrat k moravským tradicím a hrdosti na Moravu. Zemi s tisíciletou historií, zemi, ze které vzešla vzdělanost a šířila se do okolních oblastí. Vyvěšením moravské vlajky ve svátek věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje, zemských patronů Moravy, obce symbolicky vyjadřují úctu k naší rodné zemi, její nezaměnitelné kultuře, bohatým tradicím a svébytné historii. Lidé se s Moravou identifikují a vnímají ji jako kulturní dědictví.“

Kdo ví, zdali se s vyvěšováním vlajky připojí v památné dny i slezské radnice. Neboť i slezská vlajka by neměla zůstávat pozadu, protože znak této historické země je dodnes přítomen v oficiálním znaku České republiky i dvou krajů.