Padouchem snadno a jistě

Když před pár týdny vyšel komiks Žid Fagin, objevil se v té souvislosti názor, že spousta lidí nebude v první chvíli vědět, o kom je řeč. Posupně jsem se tomu zasmál. Copak se opravdu najde někdo, kdo nečetl Olivera Twista, nebo alespoň neviděl některé z filmových zpracování?

A může tudíž vůbec existovat někdo, kdo netuší, že žid Fagin je právě ten kápo tlupy malých pouličních zlodějíčků, do které na nějaký čas zapadne i sirotek Oliver Twist? Cože? Aha..., ehm, no... tak... tak si znovu přečtěte tenhle odstavec a my ostatní půjdeme dál.

Druhým krokem je další slavné jméno, tentokrát skutečné osoby: Will Eisner. Ikona komiksu, podle níž je pojmenována jedna z nejprestižnějších cen oboru, se nad zápornou postavou Dickensova románu zamyslela a řekla si: „Měl chudák Fagin vůbec šanci stát se slušným člověkem?“ Následovalo hodně pátrání, hodně práce, a výsledkem je komiks, který - a teď citujme jeho tvůrce: „...není adaptací Olivera Twista. Je příběhem žida Fagina.“

Bez šance

Židovství bylo negativním puncem dávno před Hitlerem. Anglie osmnáctého století však tvořila jistou světlou výjimku, neboť se v ní nepořádaly pogromy a židé, kteří tam emigrovali, měli alespoň právo na život. Ovšem na nic víc a věřte, že z bláta ulice, na které žebráte, se vlastními silami zvednete jen velmi těžko.

To brzy zjistí i malý Moses Fagin (původem Čech!), když v mladistvém věku osiří. Má velkou snahu živit se poctivě, ale jak na to, když se na židy apriori shlíží jako na zloděje a darebáky, kteří si nesmí dovolit ani políbit nežidovskou dívku, přestože k ní planou čistou láskou, která je opětována.

A tak se Faginův prostor k životu naklání a naklání, až... Až náš smutný hrdina sklouzne do polohy, jakou mu ve svém románu přisoudil Charles Dickens. Co na tom, že dělal, co mohl, co na tom, že se snažil balancovat na ostří nože a nikdy nepřekročil hranici k nejzazšímu padoušství - pro svět zůstane zlosynem a na konci příběhu bude „po zásluze“ potrestán.

V bahně velkoměsta
V Eisnerově komiksu nenabízí Fagin jen svůj příběh, ale epizodně i osudy dalších, tu více, tu méně úspěšných Židů. Proto nečekejte klasický dobrodružný příběh, spíše názorný výlet do historie s detailnější zastávkou u knihy páně Dickensovy.

Je to neveselé čtení, byť bída a utrpení nejsou zobrazovány přímo, jako třeba v Moorově Z pekla.

Síla autora, který umění karikatury dlouho vyučoval, je v postavách, jejich gestech a grimasách. Hnědá kresba na papíře v barvě slonoviny ukazuje Fagina jako politováníhodného chlapce, životem systematicky ubíjeného muže, protřelého, avšak v mezích možností na své dětské „svěřence“ hodného staříka i vzteklého dědka, kterého zakončení jeho osudu stejnou měrou děsí i rozčiluje.

Oliver Twist je náhle cizejší a nesympatičtější než sám Fagin, který byl kdysi obdobným Twistem, ale narozdíl od něj s židovským cejchem pálícím po celý život. A ve dveřích cely, ukryt ve stínu, postává sám Charles Dickens a přemítá, co z Faginova životního příběhu vypustí, aby dostal svého vedlejšího záporáka...

Will Eisner: Žid Fagin, překlad: Věra Kotábová, vydal Netopejr, Praha 2007, 127 str., 279 Kč.