MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Snad existuje nějaký zvláštní dodatek ústavy USA, který tvrdí, že nejlepší američtí komiksoví scenáristé musejí pocházet z britských ostrovů. Nebo jsou prostě jenom dobrým vývozním artiklem? Třeba platí podobné pravidlo, jako že nejlepší pivo pochází z Česka, nejhezčí holky mají... hm, Češi, nebo že nejrychleji dokážou nový zákon obejít... no, nechme toho.

Každopádně král brutální zábavy Garth Ennis pochází z Irska (loni bylo tomu chlapíkovi čtyřicet) a jen on sám ví, kolik motivů pro příběh Irská kuchyně vyčetl z novin a kolik jich sám zažil...

Jenom Ennis

V podstatě je to jeden z nejtuctovějších příběhů: hromada prachů, čtyři gangy a jeden (temný) mstitel (s bílou lebkou na tričku), kterému by se sakra líbilo mít všechny tyhle prevíty pohromadě.

Ale jenom Ennis to dokáže podat tak, abyste měli pocit, že něco podobného tu ještě nebylo. Jenom Ennis do toho dokáže zamíchat psychologii a historii boje IRA za svobodu, aniž si připadáte jako na hodině dějepisu, a navíc jen tak bokem naznačit, že svoboda je něco, o co vlastně nikdo nestojí. Jenom Ennis si dokáže vymyslet padoucha, na kterém můžete oči nechat, a padoušky, které jsou největšími chlapy ze všech, a přitom nepůsobí ani komicky, ani neuvěřitelně. Jenom Ennis umí v rámci popcornového příběhu předvést, jak hnusný je pumový atentát, a že příležitost pomstít se vrahovi vlastního otce taky třeba nemusíte chtít vůbec využít, přestože jste si až doteď mysleli pravý opak.

Dospělejší, drsnější
Jenom Ennis prostě dokáže napsat dialogy tak věrohodné, že je vám jasné, že přesně takhle se ty scény musí odehrát, a jenom vás překvapuje, že jste to nenapsali sami. Ale zkuste to a budete se u počítače vztekat a Garth se vám bude chechtat přes rameno třeba celý rok. Stejně vaše nejlepší dílko nebude ani z poloviny tak dobré jako jeho nejhorší.

Leandro Fernandez svou kresbou Ennise ve všem podporuje: je o spálený chlup jednodušší a o hrst vytržených vlasů temnější než tradiční Ennisův souputník na cestě temného mstitele Steve Dillon, ale i to k řadě MAX – tedy té dospělejší, drsnější – patří.

Pěkně krvavá kuchyně
Proto se hezky posaďte a vychutnejte si, co tenhle Irčan navařil. Jasně, nejsou to slavičí jazýčky na pomerančích, ale pěkně krvavej stejk, jenže Ennis ho umí připravit „jako nikdo jinej“. A koneckonců, když budete chtít, tak vyrve slavíkům jazyky a klidně s nimi ten steak posype.

P.S.: Zásluhu na výsledné lahůdce mají i dva uvařvajíčkové (skloňuj podle vzoru „podržtaška“) Richard Podaný a Viktor Janiš, kteří v rolích překladatele a redaktora perfektně převedli celý komiks do češtiny a postarali se, že každý sprostý slovo má kurva svý přesný místo a sedí jako čtrnáctiletá šlapka na čtyřicetiletym fotrovi.

Punisher MAX: Irská kuchyně. Scénář Garth Ennis, kresba Leandro Fernandez. Překlad Richard Podaný. Vydal BB art + CREW, Praha 2010. 144 str. 399 Kč