MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Děti jsou citlivé bytosti. A tak snadno odhalí nevěru rodičů, někdy i mnohem dříve než podváděný partner. Poznají totiž, že se rodiče najednou začali chovat jinak – zkrátka zaznamenají krizi v jejich vztahu.

I v případě, že se partneři před svými dětmi nehádají a zdánlivě žijí jako šťastná a spokojená rodina, děti určitou změnu ve vztahu svých rodičů zaznamenají. A mohou se kvůli tomu pochopitelně trápit. A má cenu, aby se trápili rodiče i děti? V některých případech je skutečně pro partnery i jejich potomky nejlepší, když se dvojice v dobrém rozejde. Lépe je proto problém řešit co nejdříve, dokud jsou ještě partneři schopni se nějak rozumně dohodnout a nehodlají si vzájemně dělat naschvály.

Pokud je nevěra jednoho z rodičů odhalena, dozví se tuto skutečnost pochopitelně i děti. Zejména malé děti pak jenom těžko chápou, proč si tatínek nebo maminka našli někoho jiného.

Právě malé děti jsou nejvíce citlivé. Do tří let věku na napětí v rodině reagují častým pláčem. Zhruba ve věku pěti až šesti let se u dětí mohou objevit pocity viny za problematický vztah mezi rodiči. V tomto věku mají také děti největší strach ze ztráty jednoho z rodičů, a tak chtějí trávit co nejvíce času v jejich blízkosti. V důsledku domácího napětí jsou pak u dětí časté problémy ve škole, ať už s prospěchem či chováním. Děti v tomto věku nechápou, proč se rodiče hádají nebo proč se rozešli.

Zhruba od deseti let mohou děti nevěru rodičů velmi snadno odhalit. A to třeba i mnohem dříve, než podváděný partner. Děti, které nevěru tuší, jsou schopné třeba i prohledat jednomu z rodičů mobil nebo počítač. Zjištěnou nevěru pak vnímají jako zradu. Některé děti (zejména starší) však dokáží situaci i pochopit, zvláště pak v případě, že by rozpad vztahu rodičů znamenal i konec hádek a napětí.

Když vztah prochází skutečně vážnou krizí, partneři se už nemilují, je nejlepším řešením, když se v klidu rozejdou. Každý má přeci právo být šťastný. Navíc by měl nefungující vztah rodičů na jejich děti horší vliv, než jejich rozchod. Bohužel k tomu dochází poměrně často. Místo, aby partneři vztah ukončili, zůstávají spolu „kvůli dětem“. Společný rodinný život však není a ani nemůže být v dané situaci idylický, ale představuje pro všechny spíše peklo. Děti vyrostou a snáze pak pochopí nevěru, a že chtěl jeden z rodičů být šťastný, než to, že musely vyrůstat v takovém neklidném prostředí.