Antikoncepční metody napříč historií

Jak to bylo na počátku

Naši předkové v době kamenné se spoléhali na to, že pokud žena pravidelně kojí, nemůže být oplodněna. V starém Egyptě pak připravovali pastu z krokodýlího trusu nebo směs z včelího medu a uhličitanu sodného, kterou ženy používaly jako pesar. Dle současných vědců mohla být účinnost okolo 60 procent. V roce 40 n. l., Caligula, který se rád oddával sexuálním orgiím, převzal do Číňanů recept, kdy se jako antikoncepce doporučuje polknutí několika pulců osmažených ve rtuti.

Středověké metody antikoncepce

Prvotní kondomy měly podoby střívek zvířat, které si muži navlékali na svá přirození. O jejich výhodách v podobě ochrany před početím i před smrtelnou chorobou syfilis hovoří pojednání italského lékaře Gabriela Falloppia (1523 – 1562). Název kondom pak pochází pravděpodobně od anglického lékaře Quondama z období Karla II. (1630 – 1685). Vášnivým uživatelem kondomů byl pak světoznámý italský svůdce, spisoval a intrikán Giacomo Girolamo Casanova (1725 – 1798). Ten je nazývá mužským brněním a v jeho době se kondomy již vyrábějí i z rybích měchýřů nebo se šijí z jemné kůže. Jelikož je jejich pořizovací cena poměrně vysoká, tak se po použití vymývají a suší.

Moderní způsoby chránící před těhotenstvím

Sériově se kondomy začínají vyrábět v roce 1844 a jsou více než dva milimetry silné. V roce 1873 je jejich prodej v USA zakázán a k dostání jsou pouze na lékařský předpis. Opravdu masová výroba se rozjíždí až v Německu v roce 1912. Prezervativy na jedno použití se pak objevují až po roce 1930 a jejich oblíbenost trvá dodnes. Antikoncepční pilulky na hormonální bázi se objevují v roce 1956 v USA a stávají se symbolem ženské rovnoprávnosti a svobody. V současné době je bere více než 100 milionů žen a dívek. Nejnovějšími způsoby ochrany proti nežádoucímu početí jsou pak podkožní tyčinky nebo antikoncepční náplasti či injekce.