MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Rodič stejného pohlaví hraje v naší sexualitě základní roli, rodič opačného pohlaví potom pomáhá tvořit sexuální diferenciaci – jeho očima se na sebe začneme dívat jako na muže, nebo ženu.

Dítě se okamžitě poznává v rodiči stejného pohlaví. Holčíčka se identifikuje s matkou, chlapec s otcem. Je to vzor, který se snaží napodobovat a ke kterému v dětství vzhlíží.
Pokud rodič stejného pohlaví v rodině chybí, může to dítěti vážně poškodit vnímání sebe samého. Chlapec bez mužského vzoru není rád, že je mužem, dívka nesnáší své ženství.

Bude se stydět
Když dítěti nedodá jistotu rodič stejného pohlaví a v jeho blízkosti není ani jiná otcovská nebo mateřská postava, která by zastoupila chybějící vzor mužství nebo ženství, je velmi pravděpodobné, že dítě se začne stydět za svou pohlavní příslušnost a v horším případě se začne nenávidět. Nedostatek lásky k sobe samotnému vede k obtížím v sexualitě člověka.

Ke správnému vývoji nemusí přispět jen pravý otec nebo matka. Důležité je, aby dítě mělo vzor v dospělé osobě stejného pohlaví – může to být někdo prarodičů, rodinný přítel nebo třeba strýc a teta.

Dospělý člověk opačného pohlaví nám odhaluje naši rozdílnost a umožňuje si uvědomit sexuální realitu. Proto se ve třech nebo čtyřech letech většina chlapečků chce oženit s maminkou a děvčátka si touží vzít za muže tatínka.

Jiná traumata
Traumata z dětství, kde chybí ideál opačného pohlaví, se u mužů a žen projevují rozdílně.
V rodině, kde chybí otec, trpí chlapec poruchou identity, protože mu chybí mužský vzor, ale vztahy se ženami jsou pro něj snadnější díky přítomnosti pozorné matky. Jsou tedy přesvědčeni, že v jejich světě se vždycky najde žena, která se o ně bude starat, ale nedůvěřují mužům.

Pro dívky je situace jiná. Trauma způsobené otcem je pro ně bolestí citovou. Nejsou si jisty, že se pro ně ve světě najde nějaký muž a jeho hledání se pro ně stane prvořadou záležitostí. Tento pocit je vede k tomu, že si od mužů nechají hodně věcí líbit, jen aby je neztratily.