MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Podle doktora Iana Kernera, který napsal knihu Sexuální detoxikace, je čas od času sexuální půst nutný. Jen tak zůstane milostný život „zdravý“ a nestane se jen nudnou součástí partnerství, která se prostě dělat musí, protože to tak dělá každý.

Nedovedu objektivně posoudit, jestli můj sexuální život s přítelem je nudný, ale mně se i po několika společných letech naše společné dovádění v ložnici líbí. Někdy je milování něžné a dlouhé, jindy obyčejná rychlovka, ale ani po téměř třech letech bych rozhodně netvrdila, že potřebujeme v posteli netoxikovat. Ale proč nezkusit něco, co slibuje ještě další vylepšení?

Přítel Honza se tomu nápadu dlouho divil, dlouho mě přemlouval, že to je blbost, ale nakonec k tomu experimentu svolil. I když stále trval na tom, že to rozhodně nevydržíme. Taky jsem měla pochybnosti. Řadu pochybností. Přece sex je nejen potěcha, ale utvrzuje mě i v tom, že jsem atraktivní, žádaná, že jsem milovaná. Sex je pro mě pojistka vztahu. Možná je to špatně, možná ne, kdo ví…

Napadlo mě, co dělat místo sexu? Uklízet, vyluxovat? Prát? Prostě zabavit se nějakou domácí prací? Jak jen tohle vydržíme… Zároveň jsme si v rámci detoxikace udělali malý test partnerství. Jak dobře se intimně známe. Zná Honza mé fantazie a já jeho? Nebylo to úplně ono, musíme si o tom více povídat, musíme sex nejen dělat, ale i více o něm mluvit. Abychom byli spokojeni oba…

Honza se pokusil celý experiment ukončit. Odmítla jsem ho, i když to bylo setsakra těžké. Beru sex jako barometr našeho vztahu, když není, cítím se méně emocionálně propojená s partnerem. Cítím se sama, i když ležím v posteli vedle něj.

Nechávám své nejlepší a nejvíc sexy spodní prádlo na dně skříně, aby si přítel nemyslel, že ho pokouším. Pak se s ním večer bavím o sexu, opět. Co jiného dělat, když to nemůžete dělat.

Čtyři dny v řadě bez sexu, to jsme ještě nezažili. Je to úplná novinka. A je to strašné…

Je neděle, po večeři se líbáme, Honza se na mne tiskne celým tělem a láká mě do ložnice. Odolávám asi půl hodiny. No dobře, možná čtvrt…

Ležíme v posteli nazí a spokojení. Jenže… nevydrželi jsme to, sex proběhl se vším všudy. Je to podobný pocit, jako když nedodržíte dietu a dáte si koláček nebo nějaké jiné cukroví. Připadá mi, jako by jediná věc, co nás dva drží pohromadě, je sex. To to bez něj nedokážeme? Ale nejsme ani první, ani poslední, kdo to nevydržel celý měsíc.

Jsem odhodlaná tentokrát sex nepřipustit. Honzovi je to úplně jedno, celý experiment je podle něj už úplně v tahu a naprostá blbost.

Škádlili jsme se v posteli, ale když už to zacházelo příliš daleko, utnula jsem to. Jsem zvědavá, co se stane třicátý den. Budu to ještě umět? Budu si v posteli věřit? Není tohle něco, co prožívají páry v manželství a mateřství?

Koukáme na filmy, já pak uklízím a Honza si čte. Když to vidím, je mi divně. Cítím obrovskou touhu, ale už to pomalu ani neumím dát najevo. Co se to děje? Už týden jsem si neholila nohy ani cokoliv jiného. Když koukáme na jakýkoliv film, jsou v něm samozřejmě náznaky sexu a touhy. To už se netočí filmy o něčem jiném? Třeba o sportovcích? Ale sakra, to by taky nebylo dobré, mužná těla v upnutých trikotech… Achjo…

Oblékám si velké plandající spodky a volné tričko a pak teprve jdu do postele. Honza mi říká: „Vypadáš fakt dobře.“ Už si nejspíš ani nepamatuje mé sexy podprsenky a průhledné krajkové kalhotky. Podruhé podlehnu, ale už nemám žádné výčitky.

Jsme na konci. No dobře, možná nejsme ti praví kandidáti na sexuální abstinenci. Honza měl pravdu, neměli jsme šanci to ten měsíc vydržet. Ale zjistila jsem při tom spoustu věcí a můj přítel také. Znovu jsme objevili to, proč jsme spolu, proč se milujeme. Že spolu dokážeme, byť krátkodobě, fungovat i bez sexu, že mě Honza nemiluje méně nebo více, když jsem s ním v posteli, že je to pořád stejný cit, stejně silný.

Zjistila jsem také, že v dobrém vztahu může být dobrý sex, ale že dobrý sex nezajistí dobrý vztah. A co vy? Podstoupili jste někdy podobný test odolnosti vašeho partnerství?