Lékaři dnes léčí choroby, na které lidé ještě před několika lety umírali, zvládají komplikované chirurgické zákroky, stále však nikdo přesně neví, proč zíváme, proč vlastně máme slepé střevo nebo k čemu nám slouží zuby moudrosti. Odpověď na tyto otázky není mnohdy jednoduchá.
Proč zíváme?
Zívání je obecně považováno za projev únavy. Je tomu ale skutečně tak? Mnohdy se zívání objeví, přestože unaveni nejsme. Proč tedy zíváme?
Dlouhou dobu se odborníci domnívali, že zíváme, abychom do mozku doplnili kyslík. Tato teorie však byla vyvrácena. Během odborné studie dostávali lidé kyslík, přesto zívali. Nedostatek kyslíku v mozku tedy zřejmě nebude důvodem, proč zíváme.
Vědci přišli s další teorií o zívání. Když zíváme, ochlazujeme prý vlastně přehřívající se mozek. Léčitelé mají na zívání jiný názor. Zívání bychom podle nich neměli v žádném případě potlačovat, údajně udržuje v rovnováze energie v našem těle. Regresní terapeuti zase tvrdí, že zívání nám pomáhá uvolňovat napětí v těle, a vlastně tak léčí.
K čemu máme slepé střevo?
Další záhadou lidského těla je slepé střevo, konkrétně jeho červovitý výběžek. Dlouhou dobu se lékaři domnívali, že ho v těle máme vlastně k ničemu a neplní žádnou důležitou funkci. Ovšem docela nedávno přišli vědci s novým objevem. Slepé střevo má v našem těle důležitý význam, není v něm umístěno bezdůvodně. Jeho funkce se projeví v případě, že jsme prodělali střevní infekci nebo užívali antibiotika. Pak se začnou právě ve slepém střevě hromadit nezbytné bakterie pro správnou funkci střev, které by byly jinak zničeny. Po prodělaní infekce a doužívání antibiotik se tyto hodné bakterie vrací ze slepého střeva na své původní místo. Slepé střevo je tak důležité pro správnou funkci našeho imunitního systému.
K čemu jsou dobré zuby moudrosti?
Dnes nám jsou zuby modrosti prakticky k ničemu. Podle jedné teorie sloužily zuby moudrosti našim pravěkým předkům jako náhrada jiných zubů, o které brzy přišli. Zuby moudrosti jim zajistily život, mohli dále jíst a nezemřeli díky nim hlady. Dnes se však bez těchto zubů klidně obejdeme. Mnohdy nám spíše působí problémy, protože se nám nevejdou do úst.
Proč máme kostrč?
Kostrč, tedy srůst posledních obratlů páteře, je prý zbytkem zakrnělého ocasu. Podle vědeckých bádání neplní kostrč žádný zvláštní účel. Kostrč nám v ničem nepomáhá, naopak nám dokáže život znepříjemnit. To by potvrdili hlavně lidé, kteří se někdy v oblasti kostrče zranili nebo museli podstoupit operaci této části těla. V takových případech bolest jen tak nezmizí a pěkně vás potrápí. Mnohdy nemohou pacienti pohodlně ležet, sedět a chůze je pro ně také problémem.
Proč zavíráme oči při kýchání?
Při kýchání zavírá oči každý, nejde v tom zabránit. Proč vlastně kýcháme? Z těla tímto způsobem dostáváme nečistoty, případně alergeny nebo jiné nežádoucí látky. Mnohdy je kýchání reakce těla na prudkou změnu teploty. Málokdo ví, že při kýchání přestanou na chvíli fungovat všechny orgány v těle. Samotné kýchnutí je vlastně vyvoláno podrážděním trojklanného nervu. Ten vytvoří tlak a zároveň dráždí nervy, které způsobí zavření očí.
Proč přestáváme v průběhu života slyšet?
Každý z nás má problémy se sluchem již po pětadvacítce. V šedesáti letech se již málokdo obejde bez naslouchadla. Proč ale sluch ztrácíme? To vědci ani lékaři dodnes netuší. V současné době je předmětem bádání, zda má na ztrátu sluchu vliv naše genetická výbava. Lékaři také zkoumají, zda by bylo možné ztrátě sluchu zabránit zvláštní genetická léčba, při které by se do těla vpravovaly geny a vláskové buňky nezbytné k detekování zvuku.
Mohou žít jogíni pouze díky meditaci?
Je zaznamenám případ jogína, který údajně více než 70 let nic nejedl a nepil, žil pouze díky meditaci. Lékaře tento muž zaujal a týden ho neustále sledovali. A jogín žil opravdu jen pomocí meditace. Lékaři a vědci si však nedokáží vysvětlit, jak je možné žít jenom díky meditaci, tedy bez tekutin a potravy. Podle testů je zmíněný jogín zcela zdráv. Jeho mozek by se prý dokonce vyrovnal mozku pětadvacetiletého muže.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 2