MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Jak je to ale doopravdy? Ukrajina je politicky stále velmi blízko Rusku a Rusové tvoří podstatnou část její populace, místy dokonce majoritní. Evropská Unie se všemožně snaží Ukrajinu od Ruska odpoutat a získat ji pro sebe. Jde jí o blaho Ukrajinských občanů? Samozřejmě, že nikoliv. Totéž platí samozřejmě i o Rusku, nicméně většina českých médií prezentuje situaci velmi jednostranně.

Obchodní prostor a suroviny

Ukrajina má 46 milionů obyvatel, což nabízí alespoň částečnou vzpruhu pro krizí postižený Evropský obchod v podobě nových odbytišť. Ještě důležitější jsou však surovinové zdroje země, které se jistě dají ovládnout formou výhodných nákupů půdy velkými Evropskými koncerny. Jasné je, kam poté potečou na Ukrajině získané výnosy. Zcela jistě ne Ukrajinským občanům. Zájem o přiklonění Ukrajiny k EU mají proto hlavně velké společnosti, které se lobbováním přes evropské politiky snaží docílit odklon Ukrajiny od Ruska.

Bohatší část Ukrajiny nechce do EU

Je zajímavé, že bohatší jihovýchod Ukrajiny chce spíše pevnější vztahy s Ruskem, nikoliv přidružení k EU. Na tomto území je většina průmyslových podniků a surovin, což je hlavní důvod, proč EU nepodporuje rozdělení Ukrajiny. Získala by tím jen chudší část země, která by se dále vylidňovala úprkem Ukrajinců do jiných zemí EU. Bohatší jihovýchodní oblast by EU navždy ztratila, proto západ brání rozdělení Ukrajiny – chce ji celou.

Přiklonění Ukrajiny k EU zaplatíme z vlastních kapes

Je zřejmé, že odklonem od Ruska se Ukrajina nevyhne zdražení zemního plynu a rovněž nepřiteče finanční pomoc ve výši 15 miliard dolarů z Moskvy. EU proto již slibuje Ukrajině stimul ve výši 35 miliard eur, který by vyrovnal výpadky pomoci z Ruska. Jednoduchým výpočtem získáme číslo 68 eur na hlavu v celé EU. Jelikož produktivních občanů je přibližně jenom polovina, každý zaplatí Ukrajině zhruba 140 eur, tedy 3800 Kč. Samozřejmě to platí i pro nás v České republice. Vzhledem k sanaci dluhové krize na jihu Evropy to znamená další díru do Evropského rozpočtu.

Kde je vlastně pravda?

Prezident Janukovyč dovládnul. Nabízí se nicméně otázka, kdo jsou oni protestující, kteří jej nakonec svrhli. Západní média je prezentují jako mírumilovné pokojné demonstranty. Ovšem na amatérských záběrech občas uniknou videa a fotografie, jak tito demonstranti útočí na kordony policistů zápalnými lahvemi a snaží se je vytlačit z ulic. Rozhodně to nevypadá jako pokojné protesty. Bylo navíc zaznamenáno mnoho případů najatých demonstrantů a provokatérů, placených bůhvíkým. Demonstranti svrhli legálně zvoleného prezidenta, který vzešel z voleb pečlivě monitorovaných Evropskou unií. Tyto volby byly dokonce Unií prohlášené za regulérní a spravedlivé. EU tento fakt nicméně nyní ignorovala a okamžitě zahájila jednání s rebely, kteří násilně převzali moc. Každý si tedy může udělat názor sám, jak to je s Evropskou „pomocí“ Ukrajině a jestli by se v českých médiích předkládal stejný postoj ke konfliktu, kdyby příznivci Janukovyče svrhli vládu podporovanou Evropskou Unií. Není veřejnosti vnucován jednostranný pohled na politickou situaci v zemi, o které se toho jinak příliš nemluví a téměř nic o jejích problémech nevíme?