To, že křesťanské kříže s Ježíšem Kristem uráží muslimy, je poměrně známo. Docela zarážející je případ, kdy britský katolík Gareth Langmead, pracující jako šéf parkingu na letišti v Manchesteru, byl postaven mimo službu. Důvod? V kanceláři si pověsil zmíněný obrázek, čímž „urazil“ svého muslimského spolupracovníka. Obrázek stál původně na pracovním stole a Langmead ho údajně pověsil před velkým úklidem na stěnu.
Známy jsou příklady postupného prosazování vůle muslimů na úkor majority zejména z politicky korektní Anglie (taky i z USA): vánoční prázdniny, což některé školy raději oficiálně přejmenovaly na „zimní prázdniny“, protože pojem Vánoc uráží muslimy. Taky se ruší vánoční výzdoba ve školách, aby „neurážela“ muslimské děti.
Muslimy uráží dokonce i hračky. Britská firma The Early Learning Centre odstranila ze své hračky představující farmu figurku prasátka. Kuřátko, koník, ovečka a kráva směly zůstat. Důvodem bylo, že by prasátko jako zvíře považované v některých kulturách za nečisté, mohlo urážet cítění muslimů.
Muslimy taky uráží i obrázky Josefa Lady. Nejvíce jim vadí kozel Bobeš, který byl kamarádem kocoura Mikeše. Daný kozel uráží muslimské cítění. (Kocour Mikeš zas vadí Romům… Chudák Josef Lada, má štěstí, že se nedožil dnešních dnů, jinak by byl označen, možná i souzen za rasismus a xenofobii.)
Islámská španělská asociace se domáhá na magistrátu ve španělské Lleidě, aby město vyhláškou zakázalo lidem cestovat se psy v autobuse a také chodit se psem po ulicích, kde se pohybují muslimové. Pes prý muslimy uráží. Psy totiž islám považuje za nečisté. Přítomnost psů ve městě prý muslimy diskriminuje a uráží jejich právo na náboženskou svobodu a právo muslimů žít v souladu s učením Koránu.
A taky došlo už i na učebnice. Například Italské ministerstvo by mělo z povinných školských osnov vyškrtnout Božskou komedii Dante Alighieriho. Doporučili to alespoň odborníci z poradní organizace při OSN, podle nichž kniha šíří nenávist vůči Židům, muslimům a homosexuálům. Božská komedie, mistrné dílo středověké literatury a jeden z pilířů italských vzdělávacích programů, je urážlivá a diskriminační, a to jak jazykově, tak obsahem. Tvrdí to členové organizace Gherush92, jež má status zvláštního poradního orgánu Ekonomické a sociální rady.
Ze školních učebnic anglických školáků byly vypuštěny pasáže o holocaustu. Jako důvod bylo uvedeno, že učení o holocaustu uráží muslimy a jejich víru v tom, že holocaust neexistoval. 63 letý rakouský důchodce byl zatčen policií za to, že na svém pozemku během sekání trávy nahlas jódloval. Měl totiž konkurenci: na sousedním pozemku stojí islámská mešita, ze které během modlení pouštějí do okolí z reproduktorů na dvoře zpěv muezzina. Kdo má právo se projevovat nahlas? Má právo si nahlas zpívat rakouský důchodce nebo má právo pouštět do okolí nahlas z reproduktorů mešita islámské zpěvy? Jak víme, vyhrát může jen jeden, protože jak říká známé přísloví: „Na jednom hnoji není pro dva kohouty místo.“ A na tom rakouském hnoji není místo pro rakouského důchodce.
Muslimové si zpěv za plotem nenechali líbit a podali na něj oznámení za hanobení islámu. Svým zpěvem prý napodobuje (nebo konkuruje?) zpěv muezzina a tím muslimy uráží. Helmut G. se před soudcem dušoval, že nechtěl urazit islám, prý „byl jen v dobré náladě při práci na zahradě a chtěl si jen zazpívat.“ Soudce mu nakonec uvěřil a byl shovívavý: Důchodce nepůjde do kriminálu, zaplatí pouhých 800 EUR pokuty (20 tisíc Kč).
Celkem nedávno muslimy urazila skleněná krychlová budova na Páté avenue v New Yorku, v níž sídlí prodejna společnosti Apple. Urážka spočívá v tom, že její architektura připomíná svým tvarem Kaabu v Mekce (navíc byla budova během stavebních prací zahalena černou fólií!) a stejně jako Kaaba i prodejna je otevřena dvacet čtyři hodin denně. Dokonce se v muslimských kruzích rozšířila fáma, že se budova ve skutečnosti jmenuje „Apple Ka’aba“ a prodává se v ní alkohol.
Muslimům se také nelíbí pokladničky ve tvaru prasátek. Ze sociálního oddělení úřadu radního v birminghamské čtvrti West Midlans musely z příkazu vyšších míst zmizet veškeré předměty spojené s tímto zvířetem. A to jak porcelánové figurky, kalendáře, polštářky, tak dokonce i dózy na kapesníky s obrázkem Prasátka z Medvídka Pú. Stalo se tak po šokující události: jistý muslim dostal v zásilce z úřadu jako pozornost omylem plyšové prasátko.
A zase Španělsko: Učitel zeměpisu v hodině mluvil o šunce. Do výkladu ale zasáhl muslimský žák – upozornil učitele, že jako muslima jej slovo „šunka“ uráží a tím, že o ní mluví, uráží islám. A nezůstalo jen u toho. Rodiče muslima si okamžitě stěžovali u vedení školy a na místní policejní stanici podali trestní oznámení. Učitel byl obviněn z rasisticky motivované šikany.
V Německu mají přestupky muslimů šetřit muslimští policisté a soudit muslimští soudci, protože jinak je to vůči nim ponižující. Oficiálním požadavkem Strany zelených, jejíž předseda je Turek, je jedna sloka německé hymny v turečtině.
Ve Švýcarsku zas muslimy urážela švýcarská vlajka a chtěli ji změnit. To se jim naštěstí nepovedlo. A tady se nabízí zcela zásadní otázka... Proč si muslimové vybrali pro svou emigraci evropské země? Proč se přistěhovali sem, když je tady tak všechno uráží? Vždyť přece když se někam chci přestěhovat, tak si vyberu zemi, která je mi blízká a která neuráží mé cítění. A když už, tak prostě respektuji zvyky a kulturu dané krajiny. Podotýkám, že mi nejde o žádné zabíjení ani vystěhování muslimů. Jde mi čistě o pokojné žití a o zachování evropské kultury. Jenže něco takového není možné bez respektu a sebereflexe i druhé strany. Ale co to je za civilizaci, že pořád někomu něco vyčítá, jenom ne sama sobě, a že pořád hledá odpovědnost u jiných, ale u sebe ne? Kam chce s tímhle dojít?
Pokud lidi s jiným vyznáním žijí v cizí zemi, mají respektovat zákony, které v zemi jsou a ne si vymýšlet způsoby, jak je měnit a obcházet. A hlavně, když ve své zemi sami vůbec netolerují jiné odlišnosti. Jiné vyznání nebo barva kůže z nich nedělá nadřazeného tvora, který když si dupne, ovládne vše. Již zde nejde jen o snahu dezintegrovat „tradiční společenství“ přijímáním kulturně odlišných imigrantů, spojenou s programy masového zvýhodňování a nucením většinové společnosti k porozumění a přizpůsobování se v zájmu „kulturní rozmanitosti“. Příchozím (v tomto případě muslimům – a nehraje zde roli, jaké má dotyčný občanství) je v podstatě povoleno konat v rozporu s národní ústavou – a tyto kroky jsou de iure posvěceny coby „zákonné“.
Katolická charita je osočována jako „rasistická“, neboť bezdomovcům zdarma servíruje polévku s vepřovým masem (uráží muslimy). Politici upozorňující na problémové soužití menšin, jsou umlčováni, protože „nepochopili nutnost multikulturních zítřků“. Multikulturalisté nás přesvědčují o naší údajné bigotnosti, netoleranci a matou veřejnost scestnými teoriemi o „pestré společnosti“. Jenže zde se vytváří jen iluze, která s realitou nemá nic společného.
Ono je to docela podobné, jako u výchovy malých dětí. Ty taky zkoušejí, co si můžou dovolit. A když jim nenastavíme určité hranice, tak to bude mít jenom negativní důsledky. Dokonce už i evropští politici se vyjádřili, že multikulturalismus totálně selhal.
Až to tu dojde moc daleko, potom už bude pozdě křičet, že takhle jsem to nechtěl, takhle jsem si to nepředstavoval, myslel jsem, že se tu budeme mít rádi a ono to podle těch mých krásných teorií nedopadlo. Teorie neplatí, pokud to nezastavíme teď, tak budeme za pár let čelit tvrdé realitě. Naše děti se budou ptát, jak to, že jsme nedohlédli ty konce, jak jsme mohli být tak hloupí. Může ještě v Evropě zvítězit zdravý rozum?
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 21