Zatím je výběr ze tří sort: zelené, oranžové a jednoznačně nejzuřivější fialové.
Talíř plný barev
Tyto neokoukané karfioly chutnají naprosto stejně jako jejich předchůdci, ale na talíři se vyjímají rozhodně lépe. Chcete-li zaujmout návštěvu, volba je jasná a buďte si jisti, že se na netradiční oblohu stočí řeč – už jen z důvodu počáteční nedůvěřivosti hostů (co kdybyste je náhodou chtěli otrávit?).
Rozpačité pohledy a náhlé omluvy, že jsou vlastně na květák alergičtí, smetete ze stolu výrokem vědců, kteří proklamují skutečnost, že barevné karfioly jsou zdravější než bílé. Ten oranžový má například 25x více beta karotenu, jenž pomáhá udržovat zdravou kůži. Fialový v sobě zase obsahuje látku potlačující vznik srdečních chorob.
Navíc skutečně nejde o pár kousků vypěstovaných ve skleníku nadšeného biologa. Ve Velké Británii se duhové květáky začnou objevovat na trzích a v menších obchodech ještě tento rok. Momentálně probíhají poslední spotřebitelské testy, zda barvy, velikost i chuť skutečně odpovídají požadavkům.
Zelenina mění barvy
Pro notorické vyznavače biopotravin se jistě hodí ujištění, že se nejedná o výsledky zběsilého genetického inženýrství, nýbrž tradičního a výběrového pěstitelství. Zkrátka se křížilo a křížilo, dokud nedošlo k takovéto úrodě.
Není to poprvé, co si pěstitelé pohráli se zeleninovými barvami. Například do 17. století měla většina mrkví bílou barvu. Ty oranžové vypěstovali až Holanďané, když se snažili najít nový způsob, jak oslavit královskou rodinu (nizozemskou národní barvou je oranžová – pozn. red.). A v poslední dobře si zákazníci velmi oblíbili třeba žlutá rajčata.
Máte chuť na oranžový květák?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 55