Roli hrají geny i výchova
Gen zvaný MAO-A produkuje speciální enzym, který likviduje mozkové procesy vedoucí k agresi a nepřímo tedy i kriminalitě.
Ovšem zločinecký gen není jediným faktorem, který ovlivní, zda z dítěte vyroste delikvent nebo mírumilovný člen společnosti. Zhruba stejně jde i o výchovu, jež se člověku v dětství dostane.
Vědcům z psychiatrického institutu v Londýně se podařilo zjistit, že méně aktivní verze genu MAO-A a rušné, neklidné dětství má dramatický efekt na chování v dospělosti.
Muži s méně výkonnou funkčností zmíněného genu a špatnými zážitky v dětství byli desetkrát více náchylní ke spáchání zločinu než muži se stejnou DNA, zato však pohodovým dětstvím.
Dar i prokletí zároveň
Z výzkumu tedy vychází závěr, že lidé s genetickým zatížením a nešťastnou výchovou mohou s velkou pravděpodobností očekávat, že se ve svém životě dostanou do řady nepříjemností, že se nedokáží začlenit do společnosti tak dobře jako ostatní, a to vše dohromady může vést i ke kriminalitě.
„Vysvětlením může být to, že nedostatečná produktivita enzymu a pocit opuštěnosti v dětství vede již v raném věku k silnému emočnímu vzrušení a nevhodné reaktivitě,“ říká zpráva magazínu New Scientist.
„Dětem a později dospělým to může pomoci zvládat adaptaci ve světě plném deprivace a nebezpečí, zároveň to však může vést k náhlým návalům násilí.“
Tento výzkum může být základem průlomu v pochopení toho, proč je společnost tak zatížená kriminálním chováním.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 95