MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Mozek řídí kdeco. Kromě jiného prostřednictvím různých látek a impulzů reguluje spánek a příjem potravy.

Pocit hladu nám ohlásí tak, že vyprodukuje větší množství bílkovin zvaných orexiny. Když pokusným zvířatům stříknete do mozku orexiny, dostanou záchvat žravosti. Zjistilo se, že právě tyto molekuly ovlivňují i ospalost či bdělost.

Už dnes se obezita leckde léčí právě spánkem. Zatím jsou to sice jen testy na různých světových klinikách, ale úspěchy už se dostavily. Obézním lidem je ordinován dlouhý spánek nebo dostávají léky, které se jinak používají na nespavost.

V řadě zemí už obezitu vnímají jako epidemii, proto se do řešení tohoto problému pořádně šlape. Čísla jsou varující. Podle některých výzkumů je každý pátý člověk na světě obézní. Pokud by tloušťku zničil spánek, pak by objeviteli takové spásné metody nejspíše připadla Nobelova cena.

Třeba baculatí Američané ještě v 60. letech minulého století spali průměrně 8 až 9 hodin denně. Dnes už je to jen sedm. Podobně jako mnozí jiní si myslí, že spánek je promrhaný čas. Raději pracují, studují, koukají na televizi. A přitom tloustnou.  
 

Je tlustý, špatně spí? Nebo naopak?

Možná že obézní spí špatně právě proto, že mají kila navíc. Tělo se necítí dobře, má řadu zdravotních komplikací. Jenže kdo je špatně vyspaný, nemá energii na to, aby se svou váhou cokoliv dělal. Není divu, že jsme po nevydařené noci zcela vyšťavení.

Známe to ostatně všichni. Když se blbě vyspíme, ráno se nám nechce vůbec nic. Ani vstát a jít si vyčistit zuby. Představa, že v takovém stavu naskočíme na rotoped nebo pojedeme přes půl města zaplavit si do bazénu, je scestná…

Je to v hormonech?  
V jednom výzkumu sledujícím vztah mezi spánkem a tloustnutím použili vědci místo laboratorních myší lidi. Myši totiž jen tak nedonutíte nespat, lidé si něco takového naproti tomu umí poručit.

V tomto testu 12 mužů spalo jen čtyři hodiny denně dva dny v řadě. Věřte, nevěřte, tihle nevyspalí chlapi, i když normálně jedli, měli po pokusu strašný hlad. Dalším zkoumáním se zjistilo, že nedostatek spánku jim změnil hladiny hormonů cirkulujících krví.

Výrazně jim ubylo hormonu leptinu a naopak, přibylo hormonu ghrelinu. Leptin přitom vyvolává pocit sytosti, ghrelin pocit hladu. Tyto výsledky dokazují, že nedostatek spánku velmi rychle rozvrátí křehkou hormonální rovnováhu v organismu, naruší mechanismy, jež kromě jiného kontrolují i chuť k jídlu. Výsledkem může být i obezita.

V pravěku jako proutek

Kdysi lidé hodně spali, aby pak měli sílu vyrazit na lov. Hlad je probudil a řekl, jdi něco ulovit, jinak zemřeš. Chytit mamuta nebo ulovit něco jiného k jídlu, to byla otázka života a smrti. Nevyspat se mohlo znamenat problémy, nedostatek sil k lovu.

Dnes znamená „jít na lov“ zabrousit do pár desítek metrů vzdáleného obchodu, při tom prakticky nemáme šanci spálit nějaké kalorie. Najednou spánek tolik nepotřebujeme. Nevážíme si ho. Navíc mnohý z nás se přes den fyzicky téměř nenamáhá, a tak nemá být z čeho ospalý. Jen ten, kdo je přes den fyzicky aktivní, usíná jako mimino.

Lidský mozek je dnes úplně jiný než ten, který měl nějaký ten neandrtálec. Dnes lidé řeší jídlem i pouhý stres či zvýšené napětí. A dochází k přejídání, která tak bývá často jen nežádoucím vedlejším účinkem toho, že se nám honí nějaké trampoty a starosti hlavou, že nás něco trápí.

Možná je načase pokusit se po malých krůčcích měnit životosprávu. Co myslíte?