MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Umírat se bude vždycky. Zdálo by se, že pohřební službu nelze nijak zvlášť inovovat. Ale ono to jde. Několik amerických pohřebních ústavů nabízí například zesnulým motorkářům stylovou poslední cestu. Vozík s urnou veze nádherná chromovaná mašina (vesměs Harley-Davidson) se sajdkárou. Do té může usednout třeba truchlící vdova, řidič motocyklu je v ceně služby.

Z Ameriky přišla i další pohřební vychytávka pro nadšené fanoušky nejrůznějších sportovních celků. Tamní firma nabízí obrandování urny s popelem. Bizarní? Možná. Ale spousta sportovních fandů už tuhle nabídku využila. Nechávají se tak pohřbít se znakem některého ze 30 týmů tamní baseballové ligy, firma nabízí také loga dalších organizací, s nimiž se dohodla.

A naposledy z téhle poněkud ponuřejší oblasti života. V Kalifornii nedávno vznikla galerie, která vystavuje urny od nejrůznějších výtvarníků a umělců. Všechny jsou ručně vyrobené, originální a určené k prodeji. Zájem je poměrně značný, řada lidí si už nyní vybírá právě ten svůj kousek. Jak vidno, lidé se chtějí odlišovat i po smrti…

Ale k veselejším věcem. Na západ od nás se ve velkém začínají rozmáhat podnikatelské záměry spoléhající na přímé zapojení potenciálních fanoušků či zákazníků.

Vznikají třeba fotbalové, basketbalové a další sportovní kluby, na něž se skládají svými menšími vklady tisíce lidí. Tito lidé pak mají (jako podílníci) právo rozhodovat o tom, koho do klubu koupí, jaké bude logo, týmové barvy, mají i další výhody spojené s provozem klubu.

Na tomto půdorysu vznikají nyní i noční kluby, restaurace, vydavatelství a řada dalších podnikání. Třeba toto léto dokonce i hudební festivaly. Určitě zajímavá myšlenka, které se v angličtině říká crowdsourcing.

„Je to originální, zábavná, brilantní idea. Je přece nejlepší, aby si sami zákazníci vybrali, jaké prostředí je bude bavit a co jim chutná. To jim potom nabídneme,“ říká Arne Hendriks z jedné crowdsourcingové restaurace v Amsterodamu.

Personalizace prakticky čehokoliv je na vzestupu. Lidé si lepí „skiny“ na notebooky, aby se odlišili, nosí originální trička, aby vystoupili z davu, prostě snaží se o původnost a jedinečnost. Je trochu s podivem, že zatímco potisky na trička a mikiny jsou masově oblíbená, pozadu zůstávaly boty.

Tuto díru na trhu nově vyplnily firmy Ryz či Keds Studio, které nabízejí originální potisky klasických „kecek“. Můžete na nich mít grafiku, fotky i nejrůznější text. A to vlastní výroby, nebo se spolehnout na předložené obrázky.

Personalizují se nejen boty, ale už také cyklistické helmy. Dánská firma Yakkay potahuje klasickou skořepinu přilby nejrůznějšími stylovými látkami a vyrábí z helem kšiltovky, slušivé kloboučky i kousky na způsob kulichu.

K tomu se váže další zajímavý nápad. A to prodejní automaty se součástkami na bicykly. Znáte to, jedete z práce či školy nebo tréninku a zrovna se vám na kole něco pokazí. Nejčastěji píchnete. A to v dobu, kdy už jsou běžné krámy zavřené.

Tohle je možnost, jak krušné chvilky elegantně vyřešit. Vložíte kartu, dostanete tubu na zacelení děr nebo náplast a k zapůjčení i nářadí. Takže jednoduše opravíte kolo a jedete dál.

Napadá nás podle nedávné zkušenosti, že podobně by mohly být dostupné i automaty na náplně do tiskáren, do centra turisty navštěvovaných měst třeba i automaty na mapy. Automaty mohou zároveň sloužit jako reklamní poutače…

Také následující byznys by se dal rozjet u nás. Partička z amerického Nashvillu využívá popularity obchodů s nábytkem IKEA a její relativní nedostupnosti. Nabízí proto lidem, kteří mají tyto supermarkety z ruky, že jim na objednávku dovezou vybraný nábytek.

Dobrým nápadem je také půjčovna oblečení pro ty, kteří se rozhodli hubnout. V průběhu diety budou potřebovat nejrůznější druhy velikostí a na to právě tato myšlenka sází. „Svůj šatník si hubnoucí obnoví až tehdy, když se dostanou na správnou váhu, do té doby si budou oblečení půjčovat,“ popisuje svůj nápad zakladatelka společnosti Transitional Sizes.

Podobných nápadů existují tisíce. Cokoliv, co vás napadlo, už možná ve světě někdo provozuje. Přesto by byla škoda to nezkusit u nás, nemyslíte?