Dostal ji svým klidem...
„Netušil jsem, že to bude tak nadlouho,“ směje se stařík a po očku se dívá na svou ženu Zelmyru. Tu sice při jejím pokročilejším věku trápí zdravotní potíže (při pohybu po domě musí používat chodítko) nicméně paměť má ještě dobrou. A na svatbu s Herbertem si vzpomíná, jako by byla včera:
„Upřímně, manžel nikdy nebyl žádný krasavec, ani bouřlivák nebo rváč. Naopak. Líbilo se mi, že je takový kliďas a chová se ke mně mile,“ vzpomíná Zelmyra, která v životě měla pouze jediného muže – svého Herberta. Pár vstoupil do manželství 13. května 1924 a od té doby se už od sebe neodloučil.
Spolu i zvlášť!
Znáte tu větu, která se říká při svatbách: „Co Bůh spojil, nikdo už nerozdělí.“ Zdá se, že v případě Fisherových Bůh uvázal pořádně pevný uzel. A to i přesto, že manželé vyznávali různá náboženství.
Zatímco Zelmyra byla oddanou členkou skupiny afrických metodistů, její muž pilně docházel k baptistům. Takže v neděli ráno měli „rozchod“ - každý si šel za svým Bohem do svého kostela.
V dobrém i zlém
Ale i manželství Fisherových se leckdy otřásalo v základech. Třeba tehdy, v třicátých letech. kdy USA zachvátila velká hospodářská krize. „Herbert makal jako šroub za pár drobných. Přesto nás to neuživilo. Museli jsme si pěstovat vlastní zeleninu, abychom přežili,“ vzpomíná na těžké chvíle Zelmyra.
V té době měli ještě Fisherovi malé děti (celkem jich zplodili pět) a neustále se potýkali s existenčními problémy. Jenže – znáte to, co vás nezabije, to vás posílí.
Během dalších několika let se karta obrátila a Fisherovým se začalo opět dařit. Hebert si v roce 1942 si vlastníma rukama postavil dům a svým potomkům zajistil slušné vzdělání.
Spolu na lavičce...
Jaký je podle Fisherových recept na šťastné manželství? Oni sami neví. „Myslím si, že zpočátku je důležitá láska, pak respekt a schopnost být tomu druhému kamarádem,“ uvažuje Zelmyra, která je zásadně proti rozvodům.
S manželem si i po tolika letech dokáží dobře popovídat, společně sledují televizní zápasy oblíbeného baseballového týmu Atlanta Braves, nebo si jdou sednout před dům na lavičku, kde sledují okolní cvrkot.
„Koukáme, kdo jde, nebo si jen tak počítáme, kolik aut za tu dobu projede kolem našeho baráku,“ směje se Zelmyra. Občas staroušky navštíví i jejich pět dětí, deset vnoučat nebo devět pravnoučat.
Uvidí se s Obamou?
Zápisem do Guinessovy knihy rekordů se z Fisherových staly celebrity – jejich příběh o šťastném manželství obletěl celý svět. Dostal se dokonce i k prezidentovi Obamovi, který jim k výročí poslal osobní blahopřání a přislíbil, že je jednou pozve na oficiální návštěvu do Bílého domu...
Kdy to však bude, čert ví. Vzhledem k tomu, že je Fisherovým přes stovku, měl by si s tím pozváním pospíšit.
Diskuze k článku:
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 283