MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Šestačtyřicetiletý Rom viděl své lékaře a sestřičky, které se o něj staraly. Naslouchal jejich rozhovorům a slyšel, jak mu matka říká, že mu zemřel otec. Nemohl na to ale reagovat. Nebyl schopen komunikovat, pohnout hlavou nebo plakat. Mohl jen naslouchat.

Lékaři si po autonehodě v roce 1983 mysleli, že Rom je v kómatu. Měli tedy za to, že nic necítí ani neslyší. Až neurolog Steven Laureys, který se rozhodl zkoumat pacienty v kómatu, ho z jeho vězení ve vlastním těle vysvobodit.

Skanem totiž odhalil, že Houbenův mozek funguje víceméně normálně. Laureys, který pracuje na univerzitě v belgickém Lutychu, se domnívá, že Houben by mohl být jen jedním z mnoha špatně diagnostikovaných případů kómatu.

Komunikuje jediným prstem
Houben teď komunikuje se světem pomocí jednoho prstu a speciální dotykové obrazovky připevněné k invalidnímu vozíku. A pomocí intenzivní fyzioterapie se mu podařilo vyvinout omezený pohyb.

Může tedy konečně vyprávět o tom, že když se po nehodě probudil, slyšel každé slovo lékařů, ale nemohl s nimi mluvit. "Křičel jsem, ale nic nebylo slyšet," říká Houden pomocí své klávesnice.

Bývalý student techniky, který ovládá čtyři jazyky, uvádí, že svůj stav vydržel díky meditaci. Prý "v myšlenkách cestoval do minulosti i do jiných úrovní existence".

Okamžik, kdy lékaři zjistili, že není ve vegetativním stavu, pro něj byl prý stejný, jako kdyby se znovu narodil. "Nikdy nezapomenu na den, kdy na to přišli. Bylo to jako znovuzrození," přiznává Houden.

Teď Houden doufá, že se mu podaří o svých zážitcích napsat knihu. A jeho matka, která ho celou dobu neopustila, mu při tom jistě pomůže.