Umíte se chovat s mobilem v ruce?

Zvonění nebo koncert Iron Maiden
Nabídka nejrůznějších vyzvánění narostla do takových rozměrů, že se v ní orientuje málokdo. Jestliže dříve platilo, že na sebe exotickou melodií strhnete víceméně pozitivní pozornost, dnes už její hlasitostí či okatým prodlužováním získáte nálepku trapáka.

A co teprve, když jedeme namačkanou tramvají a někdo vedle krom do svého mobilu povídá i přímo do vašeho ucha intimnosti drahé polovičce. Pak se cítíte trapně za něj.

Existují zkrátka určitá pravidla, která dosud nekontrolovanou mobilní říši omezují. Mobil má každý, a pokud by si s ním dělal doslova co by chtěl, asi bychom se občas zbláznili. Většina norem sice není ustanovena v žádném zákoníku, o to silněji bychom se jich měli držet.

Je paradoxem, že řada z nich je naprosto samozřejmých, přesto se stále lze setkat s jejich porušováním.

V divadle potichu
Zdánlivě není třeba zdůrazňovat nutnost vypnutí zvuku v divadle či kině. Většina lidí se při upozornění tváří, jako že jde o samozřejmost. Mají pravdu, ovšem z vlastní zkušenosti víme, že ani vyzvánění v jevišti není tak výjimečné, jak bychom si představovali.

S trpkým úsměvem vzpomínáme na pána kolem padesátky, kterému v divadle ABC nejenže zazvonil mobil, ale dotyčný ho dokonce neváhal zvednout a začít se vybavovat. Svůj prohřešek si uvědomil teprve ve chvíli, kdy ho na něj jeden z herců duchapřítomně upozornil.

Hladké přistání
Stejně tak jako by mnohým lidem stále nešlo do hlavy, že v letadle si mobil opravdu musí vypnout, jinak by se jim také mohlo stát, že pilot bude chtít přistát o deset kilometrů od letiště. Pořád jsou však slyšet hlasy, že je to zbytečné omezování. To opravdu nejsou schopni vydržet několik hodin bez přísunu banálních zpráv?

Samozřejmě bychom se měli vyvarovat používání mobilů v čekárnách lékařských ordinací, na pracovních poradách a v neposlední řadě i za volantem (tady už ale prohřešek můžete pocítit i na vlastní peněžence, v horším případě v nemocnici).

Moje číslo
Je také třeba učinit přítrž módě „kolik čísel máš, tolikrát jsi člověkem“. Telefonní kontakty žádejme jen od dotyčných osob, nikoliv přes třetí stranu. Analogicky to platí i pro rozdávání – nezneužívejte důvěry přátel či známých – číslo patří k osobním údajům a při zacházení s ním musíme uplatnit diskrétnost.

Není vhodné někoho rušit v dobu, která předpokládá jinou činnost než připravenost k hovorům (např. spánek). I třeba o víkendech se může více hodit SMS než urgentní sháňka po odpovědi.

Pokud tato pravidla budeme dodržovat, prospěje to dle našeho názoru všem. Ovšem jestli vám připadne volání ve tři hodiny ráno normální a v smskování pod lavicí byste mohli reprezentovat na olympiádě, dejte nám vědět v diskusi pod článkem.