Kryoterapie: mráz může léčit

Pár minut strávených v mrazu blížícím se –140 °C však může léčit. Blahodárných účinků kryoterapie můžete využívat, aniž byste pochopitelně museli do kraje věčného ledu za polární kruh...

Co je to kryoterapie?
Jedná se o léčebnou metodu využívající extrémně nízké teploty především při odstraňování bolestí zad, lupénky, jiných kožních chorobných útvarů, ale také celulitidy.

Kryoterapie probíhá v uzavřené místnosti, kde stráví pacient přibližně tři minuty při teplotách blížícím se k –140 °C! Mráz však v poláriu neublíží díky suchému vzduchu, který je zbavený vlhkosti.

Z toho důvodu také nedochází ke snížení vnitřní teploty těla, teplota tělesného jádra se během krátkého pobytu v extrémních podmínkách nemění, ochlazuje se pouze jeho povrch, takže není ohrožena činnost základních funkcí. Kůže se ochladí až na dva stupně Celsia a dochází tak ke zrychlení metabolismu, vysokému překrvení a následně hojivým procesům.

Při jakých onemocněních je kryoterapie vhodná
Účinky kryoterapie zahrnují široké spektrum fyzických i psychických obtíží. Kromě toho, že léčba pobytem v extrémně nízkých teplotách pomáhá při bolestech zad a kloubů způsobených zánětlivým onemocněním, při revmatických onemocněních měkkých tkání, urychluje také rehabilitaci po úrazech. Vedle toho je užívána jako doplňková terapie pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Léčba mrazem omlazuje
Pozitivní vliv kryoterapie na pokožku se však projevuje i v boji s celulitidou a při léčbě lupénky.

Snižuje svalový tonus a zlepšuje metabolismus tkání, což může mít pozitivní efekt také při tvarování postavy, usilujete-li o její zpevnění a zeštíhlení.

Extrémní ochlazení tak může omlazovat a viditelně zlepšovat vzhled kůže. Je možné očekávat prokazatelně pozitivní vitalizační i kosmetické účinky. Kryoterapie bývá doporučována také při léčbě psychických obtíží. Příznivě ovlivňuje psychiku a kromě toho pomáhá s některými obtížemi i ženám před menopauzou.

Atraktivní zážitek, ale především léčebná terapie
Jakkoliv kryoterapie může připomínat atraktivní zážitek, který stojí za to vyzkoušet, nesmíme zapomínat, že jde stále především o léčbu.

Před vstupem do polária proto je třeba celkové vyšetření a posouzení zdravotního stavu. Lékař na základě rozhovoru s pacientem a vyšetření zahrnujícího dle potřeby i neurologické vyšetření, EKG i vyšetření krve posoudí, zda je terapie ze zdravotního hlediska vhodná.

Stejně tak bývá pacientovi změřen krevní tlak a je-li jeho hodnota zvýšená, zváží lékař absolvování kryoterapie. Jako doporučený počet terapií v poláriu je deset vstupů, aby došlo ke zlepšení.

S chřipkou do polária nechodit
Kryoterapie se nedoporučuje lidem s vysokým tlakem, po infarktu myokardu, s akutními poruchami ledvin, močového měchýře a trpícím kožními infekcemi. Není vhodná ani při prvních projevech chřipky nebo nachlazení, jejichž průběh může urychlit.

Zdravý člověk se však kryoterapie nemusí obávat. Ochlazení kůže v poláriu utlumí také kožní a nervová zakončení a ochromí tak centrum vnímání bolesti. Pobyt v extrémně nízkých teplotách neovlivňuje ani schopnost dýchání. Naopak - zvýšená koncentrace kyslíku v krvi kladně působí na prokrvení cév a zlepšuje se výkonnost srdce.

Už i Napoleon využíval léčby mrazem
Na první pohled se může zdát, že tato „horká novinka“ představuje zcela moderní druh léčby, která doposud neměla obdoby, ale pozitivní účinky mrazu a nízkých teplot byly využívány dokonce již ve starověku.

Ve starověku léčbu chladem využívali například také Egypťané a o analgetickém účinku hovořil již Hippokratés v 5. století před n. l. Léčebné účinky nízkých teplot byly ve větší míře využívány v období napoleonských válek, kdy sloužily obklady z ledu a sněhu při amputacích vážných zranění a ke znecitlivění končetin.

Pokrok přinesl i výzkum účinků extrémně nízkých teplot
Na konci 19. století vzniká jako samostatný vědní obor související s technickým pokrokem kryogenika. Tehdy docházelo především k výzkumu a sledování metod zkapalňování a dlouhodobého uchovávání plynů včetně možností produkce chladících tekutin.

Později díky kryobiologii, vědě o buněčných změnách podmíněných extrémně nízkými teplotami, vzniká v první polovině 20. století samotná kryoterapie.

První komoru vytvořil Japonec
Zjištění, že teploty hluboko pod bodem mrazu výborně konzervují lidské i zvířecí ostatky, vedly později ke zjištění, že je možné mrazu využít také k léčbě.

Na léčebné metody kryoterapie, kdy docházelo v krátkém časovém úseku dvou až tří minut ke sledování účinků povrchové aplikace teplot nižších než -100 °C, a na jejich zavedení do lékařské praxe, se zaměřil především japonský odborník Toshiro Yamauchimu, který se podílel i na zkonstruovaní první kryogenické komory na světě v roce 1978.

Do polária nejlépe v plavkách
Rádi byste vyzkoušeli kryoterapii na vlastní kůži? Pokud se chystáte strávit pár minut v arktickém mrazu, nečekejte, že budete absolvovat terapii v lyžařské kombinéze.

Za ideální oblečení jsou považovány plavky, jinak je možné si obléci kraťasy a tenké tílko společně se silnějšími ponožkami.

Ceny kryoterapie se pohybují kolem částky 3000 Kč za deset vstupů.

Bude vás také zajímat:
KRYO Brno - Mgr. Ivan Janský
www.kryobrno.cz
Cena: 350 Kč/vstup, 3000 Kč/10 vstupů

Kryoterapie s.r.o, Praha
www.kryo-terapie.cz
Cena: 350 Kč/vstup, 3190 Kč/10 vstupů

Relax la Fabrique Praha
www.relaxlafabrique.cz
Cena: 290 Kč/vstup, 2610 Kč/10 vstupů, 4930 Kč/20 vstupů

Kryoterapie při Fakultní nemocnici Plzeň
https://www.bge-group.com/cz/bge-polaris
Cena: od 390 Kč/vstup

Lázně Teplice nad Bečvou a.s. - Polárium Arktika
www.ltnb.cz
Cena: 270 Kč/vstup, 2430 Kč/10 vstupů, 4600 Kč/20 vstupů

Kryocentrum - první pražské polárium
www.kryocentrum.cz
Cena: 360 Kč/vstup

Beskydské rehabilitační centrum Čeladná
www.brc.cz
Cena: 270 Kč/vstup

Solanka - polárium a solná jeskyně Zlín
www.solankazlin.cz
Cena: 280 Kč/vstup, 1250 Kč/5 vstupů, 2400 Kč/10 vstupů, 3450 Kč/15 vstupů

Polárium Teplice s.r.o.
www.polarium-teplice.cz
Cena: 300 Kč/vstup

Alžbětiny lázně Karlovy Vary
www.spa5.cz