Dvaatřicetiletá Sarah Watson se vdávala v srpnu. Oblečena v bílém jako většina nevěst, na svatebních fotkách vypadala prý jako reklama na šťastnou budoucnost. Jenže v jejím případě mají slova manželského slibu „v dobrém i ve zlém, ve zdraví i nemoci“, která si řekla s mužem svých snů Matem, zvláštní příchuť.
Jako sedmnáctiletá se dozvěděla, že je nakažena smrtelným virem, patnáct dalších let se musela se strašlivou diagnózou naučit žít. Spolu s ní i milióny lidí na celém světě, přesněji 39,5 miliónu osob. V Česku je takových lidí oficiálně 1020, neoficiálně možná desetkrát více. A počty dalších nakažených stále stoupají.
„Lidé si myslí, že se to může stát jen homosexuálům nebo narkomanům. Ale tak to není. Já sama jsem žijícím důkazem, že to není pravda,“ řekla deníku The Sun Sarah. Virus HIV může zasáhnout každého. „Moje rodina patří mezi střední třídu, vyrůstala jsem v úplném a milujícím rodinném kruhu. Nikdy jsem neriskovala.“
V sedmnácti prožívala svou první velkou lásku. Se svým přítelem byla dva a půl roku, zamilovaný pár si příliš nedával pozor a výsledkem bylo těhotenství. „Byla jsem vyděšená, nebylo to plánované, ale rodinu jsem vždy chtěla,“ popisovala Sarah.
Jupí, miminko! Pak přišel test…
Nikdo o jejím těhotenství nevěděl, ani rodiče. Jen její tehdejší partner. Byla nadšená, bude mít miminko. Její přítel pak navrhl, aby si udělala test HIV. A přišel šok, test byl pozitivní.
„Zhroutil se mi svět. Neustále mi běželo hlavou, že v takovém stavu nemohu mít dítě. Že by se nenarodilo zdravé, myslela jsem si. Tehdy se o HIV toho zase tolik nevědělo,“ byly první pocity nakažené dívky.
V příštích týdnech si Sarah musela zorganizovat život. A přistoupit na myšlenku, že už nic nebude stejné jako předtím. Její život se zcela proměnil, od základů… „Nejvíce mě přitom trápilo, že jsem přišla o dítě. Potrat byl nejhorším dnem v mém životě,“ truchlila.
Také její tehdejší přítel podstoupil test, se stejným výsledkem. Pozitivní byli oba. „Myslela jsem si, že to byla moje chyba, cítila jsem se vinna, nechránila jsem se, nebyla jsem pozorná,“ vyčítala si Sarah. Brzy si ale uvědomila, proč vlastně chtěl, aby si udělala test. A smutná pravda vyšla najevo. Přítel bral drogy a nakazil se injekční stříkačkou…
„Byla jsem naštvaná, rozhněvaná, otrávená, cítila jsem se zrazená. Skrýval přede mnou svou minulost. Nikdy mu to neodpustím,“ říká Sarah dnes. Pár se samozřejmě rozešel a Sarah si začala budovat nový život. Rodině řekla, co se stalo a našla v ní velkou oporu. Nejvíce v sestře Rachel.
Léčila se, pracovala jako dobrovolnice s problematickou mládeží. I přes pomoc rodiny, práci a léčbu ji neustále pronásledovaly deprese, strach z budoucnosti. „Několikrát jsem byla hospitalizována s různými infekcemi, ale naštěstí se z toho nevyvinulo nic horšího. Ale vím, že se to může kdykoliv změnit,“ řekla listu. „Celkem beru pět různých typů léků, je to neustálá bitva s nemocí.“
Ale pak se přece jen její život alespoň částečně změnil k lepšímu. Našla Mata, nebo on si našel ji. To už je jedno, potkali se na dovolené na Tenerife. To bylo před čtyřmi lety. „Od počátku jsem věděla, že je to něco víc, něco úžasného. Mat byl skvělý, neustále mě rozesmával, bylo mi s ním nádherně,“ vzpomínala.
Jednou večer mu vše prozradila. Řekla mu, že pracuje jako dobrovolnice a řekla mu i důvod, proč to dělá. „Sama jsem HIV pozitivní,“ slyšel tehdy Mat. Byl vyděšený, ale pak si uvědomil, že ji má rád. „A ani tohle naši lásku nezničí,“ odpověděl jí. Po návratu domů se k ní přestěhoval a od té doby spolu žijí.
V milostném životě jsou velmi opatrní. Vždy při sexu používají kondom a vyhýbají se jakýmkoliv riskantním situacím. Jednou to ale nevyšlo, kondom se protrhl. Pár okamžitě spěchal do nemocnice a Mat bral preventivní léky. „Bylo to frustrující, ale Mat se s tím vypořádal vážně dobře. Být se mnou není jednoduché, ale on to dokáže. Patříme k sobě.“
Po třech šťastných letech ji na Silvestra požádal o ruku. Byli zrovna na zájezdu v Keni. „Bylo to magické. Kouzelné. Skvělé. Za námi tryskal ohňostroj, obloha zářila a Mat se zeptal, jestli si ho chci vzít,“ vzpomínala Sarah. Svatbu už mají za sebou, nyní přemýšlejí o miminku.
Sarah proto bere léky, které by měly ochránit dítě před virem. Možnost, že bude dítě HIV pozitivní, tak byla snížena na méně než jedno procento. Samozřejmě musí být oplodněna uměle, aby nebyl Mat vystaven riziku. „Dítě chci ze všeho nejvíc. Mat je silný a zdravý, takže tu pro naše potomky bude, kdyby se mi něco stalo,“ je přesvědčena.
I přesto, že je nyní šťastná, ví, že osud jen tak nezmění. „Nemám žádnou možnost uniknout, nad mou budoucností visí stále černý mrak a ten se nerozplyne,“ zakončila Sarah.
Dokázali byste žít s HIV?
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
Počet příspěvků v diskusi: 229