MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Malá, ale lidnatá země, je zkoušena přírodou často. Ačkoliv rozlohou se Bangladéš sotva vejde do první světové stovky, v počtu lidí je na sedmém místě na Zemi. Na 144 tisících čtverečních kilometrech žije 160 miliónů lidí. Žije a umírá, musíme dodat. Při takové hustotě obyvatelstva je jasné, že prakticky každá katastrofa si vyžádá oběti. Stejně tak tomu bylo i 15. listopadu, kdy vítr přesáhl rychlost 160 km/h, zničil elektrické vedení, stromy, bořil domy. Počet mrtvých? Přes tisíc, více než půl miliónů lidí přišlo o domov. Ale to je bohužel v této zemi běžné, cyklón v roce 1991 zabil neuvěřitelných 140 tisíc lidí…

2. Sucha na jihovýchodě USA

Georgia a několik okolních států USA letos v letě zažila nejhorší sucha v novodobé historii. Olympijské město Atlanta, které je současně jednou z nejvíce rostoucích metropolitních oblastí celých Spojených států, byla dokonce na celé tři měsíce odříznuta od dodávek vody.

Zatímco bohaté země jako jsou USA se z přírodních katastrof dokáží vzpamatovat, ty chudší mají s každou ranou osudu dlouho co dělat. Stejně tak letošní masivní záplavy, které postihly Mexiko, byly krutým úderem. Jeden z jižních mexických států Tabasco byl ze čtyř pětin pod vodou, se zvednutou hladinou bojovalo přes milión lidí. „Tohle je jedna z nejhorších přírodních katastrof v dějinách této země,“ komentoval situaci jednoduše, ale výstižně mexický prezident Felipe Calderon.

USA letos ze sezóny hurikánů vyvázly celkem beze šrámů, ale ne všechny státy na kontinentu měly takové štěstí. Hurikán Felix, bouře s číslem 5 na stupnici nebezpečnosti, tedy ta nejhorší možná, vtrhla 4. září do Nikaragui plnou silou (přes 200 km/h). Zasáhla také Honduras a ostrovy v Karibiku. Celkem zabila 101 lidí.

Tohle nebyl zrovna zásah vyšší moci, ale špatným postupem při čerpání zemního plynu. Následné záplavy bahna se zcela vymkly kontrole a jako v katastrofickém filmu zaplavily oblast poblíž města Surabaya. Vše začalo v květnu, kdy horké bahno vyvřelo, těžební společnost se ho pokusila zastavit, ale to se nepodařilo. Výsledek? 10 tisíc lidí zůstalo bez domova poté, co byly jejich vesnice a továrny doslova zavaleny.

6. Záplavy v jižní Asii

Monzun, to je každoroční návštěvník téhle oblasti. Série abnormální monzunových dešťů v červenci a srpnu zasáhla severní Indii, Nepál, Bhútán a Bangladéš. Podle UNICEF se jednalo o „nejhorší záplavy, až kam lidská paměť sahá“. Odhady hovořili o více než 2000 mrtvých, 30 miliónů lidí v oblasti muselo opustit domovy a škody činily nejméně 120 miliónů dolarů.

7. Záplavy v Severní Koreji

Život v diktátorské Koreji je jednou dlouhou, nepřetržitou katastrofou. Když se do toho všeho navíc ještě naštve i příroda, je o to hůř. V srpnu zasáhly zemi rozsáhlé povodně, které s sebou vzaly přes 400 životů. Navíc bylo zničeno 450 tisíc tun obilné produkce, což je pro hladovou zemi další pohroma…

V roce 2007 se země příliš neotřásala, ale takové štěstí rozhodně neměli v Peru. Srpnové otřesy o síle osmi stupňů Richterovy stupnice zabily přes 500 lidí a skoro 1400 jich zranily. Přes padesát tisíc domů bylo zničeno. Město Pisco bylo z osmdesáti procent v troskách, sto lidí zahynulo při modlitbě v katedrále, která se zhroutila.

Obrovské oblasti kolébky novodobé civilizace byly letos v létě v plamenech. Během tří letních měsíců – června, července a srpna – panovala v Řecku nesnesitelná až čtyřicetistupňová vedra a dlouhotrvající sucho nakonec proměnilo zemi v krabičku od sirek. Co následovalo pak? Ohnivé smršti, které zabily téměř 70 lidí. Ohnivé peklo neničilo jen lidské životy, ale také téměř půl miliónů akrů země.

Záplavy se staly pravidelnou součástí života v deštivé jižní Číně poblíž mohutné Jang-Ce. Protipovodňová opatření a ekonomický růst novodobé mocnosti pomáhají omezit ty nejhorší škody, ale voda se každoročně zvedne a zatím s sebou vždy přinesla i smrt. Letos zemřelo více než 60 lidí a půl miliónu dalších ve spěchu a strachu opustilo domovy. Ekonomické škody byly odhadnuty na 400 miliónů dolarů.