Tajemství studené války

Byl to ale až George Orwell, kdo termín použil v kontextu, ve kterém ho chápeme dnes. Těžkopádné vztahy mezi dvěma bloky, hrozící eskalací v nejžhavější konflikt v dějinách, geopolitický i ideologický boj mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Jako jedna z mála válek (ačkoliv slovo válka je v tomto případě dysfemismem) nemá přesné datové ukotvení. Analytici se shodují, že se započala v létě roku 1945, krátce po poražení nacistického Německa, a skončila rozpadem SSSR koncem roku 1991. Každopádně udávala politický, společenský a mnohdy i kulturní tón takřka celou druhou polovinu 20. století.

Nabízíme několik méně známých faktů o válce, která vlastně válkou nebyla a potenciálně mohla všechny války ukončit – totálním vyhlazením lidstva.

USA přišla na 8 trilionů dolarů
Podle ekonomů a historiků přišla studená válka jenom USA na 8 triliónů dolarů. Zdánlivě neuvěřitelné číslo nabírá kontury, když si vzpomeneme na sérii válečných operací, které Amerika v tomto období musela podstoupit: Vietnam, Korea, Kuba, Nikaragua, Chile, Dominikánská republika atd. Všude šlo o měření sil mezi kapitalisty a komunisty.

Enormní prostředky šly na jaderné zbraně. Jak USA, tak SSSR každý den utratily na 50 miliónů dolarů pouze vývojem a testy atomovek. Tehdejší stav těchto smrtících zbraní byl nejvyšší v dosavadní historii. Samozřejmě bylo nutné financovat zpravodajské služby typu CIA či provoz osvětových prostředků, jakým bylo třeba rádio Svobodná Evropa.

Hitler ji předvídal
Když už to šlo s nacistickým Německem z kopce, vedl Adolf Hitler intelektuální rozmluvy se svým pomocníkem Martinem Bormannem. Část byla zaznamenána a díky nim se nyní můžeme dozvědět, že Hitler krátce před svým pádem předpovídal rozdělení světa na sféry zájmu USA a SSSR, ať už po stránce ekonomické, válečné či ideologické.

První obětí byl křesťanský misionář
Roku 1942 se John Morrison Birch vydal na křesťanskou misijní činnost do Číny. Zde se mu shodou náhod podařilo zachránit velitele Jimmyho Doolittla a jeho jednotku. Jelikož toho o Číňanech a jejich zemi věděl opravdu hodně, přemluvila ho armáda, aby vstoupil do jejích služeb. Tak se i stalo a Birch sloužil až do konce války v Pacifiku.

Deset dní poté byl zpravodajskou službou OSS vyslán na misi do nitra Číny. Zde s několika dalšími muži padl do zajetí čínských komunistů, kteří ho následně zabili. Mnozí Birche uznávají jako první oběť studené války.

Skončila díky Applu
Jistě, příčinnou souvislost by nebylo lehké dokázat, ale byl to i Steve Jobs a Steve Wozniak spolu s dalšími desítkami technologických firem, kdo využil prosperující americké ekonomiky nejen ke splnění vlastního amerického snu, ale i k rozšíření informačního povědomí.

S pašovanými počítači do sovětského bloku nepřicházela pouze moderní technologie, ale také západní propaganda. Když se lidé podívali na naprosto neinvenční produkty centrálně řízeného hospodářství, těžko odolávali západním svodům.

USA mělo na své straně více komunistů než SSSR
Ani komunismus není tak jednotící ideologií, jak by si jeho duchovní otcové přáli. Naopak – jednotlivé proudy se někdy dokonce nenávidí. Někdejší spojenci Sovětský svaz a Čína šli poněkud odlišnými cestami a v roce 1969 spolu začali dokonce lehce válčit.

Toho využil prezident Nixon, vydal se do Pekingu a uzavřel s Čínou alianci. Spojené státy tak najednou měly na své straně 870 miliónů komunistů. Tento křehký a nejistý pakt je vnímán jako první impuls ke skončení studené války.

Není od věci si čas od času připomenout, že osud světa a nás všech visel na vlásku.