MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Zajímáme-li se o Moravskou hvězdu, nutně se musíme souběžně zajímat i o Moravskou církev neboli Moravské bratry (Moravian Church - Moravian Brethren), po kterých dostala hvězda své jméno. Evangelíci, Moravští bratři jsou samostatnou součástí Jednoty bratrské. Tato protestantská církev vznikla asi 50 let po upálení mistra Jana Husa, který odmítal římsko-katolickou církev a chtěl se vrátit k jednoduché náboženské praxi. Hus byl za své názory upálen 1415 v Kostnici. Je vhodné připomenout, že Jan Hus a jeho následovníci se pokusili o reformu katolické církve celých sto let před Martinem Lutherem.

      Moravští bratři se v zemích Koruny české a zejména po bitvě na Bílé hoře (8. listopadu 1620) byli nuceni skrývat. Proto s povděkem přijali možnost, založit si vlastní vesnici v Srbské Lužici, což jim roku 1722 umožnil na svých pozemcích hrabě Nikolaus Ludwig von Zinzendorf (Mikuláš Ludvík, hrabě ze Zinzendorfu a z Pottendorfu). Založili zde malou vesničku, kterou nazvali Ochranov („místo, které střeží Bůh“), německy - Herrnhut, která se brzy stala centrem náboženských uprchlíků z Moravy. Dodnes připomíná pomník u cesty, že dne 17. června 1722, zde moravský tesař Christan David porazil první strom, aby mohlo být vybudováno nové osídlení. Vzhledem k tomu, že Moravští bratři byli nuceni opustit svoji domovinu (např. ze severomoravského Suchdole nad Odrou do Herrnhutu emigrovalo okolo 280 lidí), bylo pro ně zakládání nových sborů a misií a tím šíření křesťanství, míru a vzdělanosti, velice vhodnou volbou. V Herrnhutu zůstávaly v internátních školách Moravské církve děti, jejich dospělí příbuzní odjížděli do Ameriky na misie.

    Právě církevním školám se přičítá počátek Moravské hvězdy. Zde v rámci výuky matematiky a geometrie žáci tvořili papírové modely hvězd. Je docela možné, že takový model byl i součástí jakéhosi závěrečného projektu nebo zkoušky. Tyto hvězdy posílali do Ameriky pro připomínku jejich domoviny a přátel.

    První zmínka o hvězdě jako dekoraci, pochází z roku 1747, kdy měli jakési barevné hvězdy svítit v oknech budov moravské komunity, kterou vedl pan Haag v USA. Není ovšem známo, jaký měly tvar a zda byly tyto hvězdy předchůdkyněmi ozdobné hvězdy zdokumentované o celé století později. Na druhé straně nás to utvrzuje v tom, jakou vytrvalou zálibu měli Moravští bratři v dekoracích ve tvaru hvězd.

První skutečně doložená zpráva o výrobě a použití Moravské hvězdy, pochází z roku 1821, kdy studenti z moravské chlapecké školy v obci Niesky v Německu, vytvořili papírové hvězdy se 110 cípy, tvarovanými jako protáhlé pyramidy, za účelem dekorativního osvětlení školní budovy při 50. výročí školy v Niesky. Další zpráva hovoří o svíčkami osvětlených hvězdách, které byly vyrobené k 100. výročí oslavy sboru v Niesky roku 1842.

    Zpočátku tedy hvězda neměla s Vánocemi a adventem příliš společného. Byla spíše dekorací oblíbenou pro svůj estetický půvab. Snad mnohým i připomínala Betlémskou hvězdu, která přivedla mudrce (lidově Tři krále) k malému Ježíškovi do Betléma.

První doklad o hvězdě, speciálně vyrobené pro vánoční čas, pochází z roku 1867, kdy Hermann Bourquin, bývalý žák ze školy v Niesky, udělal hvězdu z papíru pro svoje rodiče v Herrnhutu. V té době začali chlapci hvězdami vyzdobovat svoje internátní pokoje v období adventu.

    Kolem roku 1880 začal Peter Verbeek, absolvent školy Moravských bratří, ve svém knihkupectví vyrábět a prodávat tyto populární vánoční ozdoby. Obchod rodiny Verbeeků je nabízí doposud. Na konci devatenáctého století, se výzdoba pomocí hvězdy velice rychle šíří po celé komunitě Moravské církve. Rodiny si zdobily domy hvězdami a netrvalo to dlouho a Moravská hvězda se dostala i do kostelů. První taková zobrazená hvězda, umístěná v chrámu Páně, je známá v Herrnhutu o první neděli adventní v roce 1891.

    Neustále vzrůstající poptávku po Moravské hvězdě, zřejmě mělo na svědomí i to, že 26. června 1870 vyhlásil Kongres Spojených států Vánoce za federální svátek. Do té doby byly Vánoce v USA jen jakýmsi svátkem zdobení dveří. Z vánočních stromků se svíčkami měli totiž američtí puritáni obavu kvůli požárům. I přesto je první doložený Vánoční strom ozdobený Moravskými hvězdami v USA zaznamenán ve Williamburku ve Virginii již roku 1842. A tak skutečné vánoční oslavy, tak jak je moravští a čeští přistěhovalci znali z domova, probíhali řadu let téměř jen v komunitách Moravské církve. Až teprve od roku 1850 začaly být Vánoce uznávány jako součást národního náboženství a kulturních oslav.

    Vzhledem k popularitě Moravských hvězd nebylo knihkupectví Pietra Verbeeka již schopno uspokojovat poptávku. Proto jeho syn Hendrik roku 1897 otevřel v Herrnhutu (kousek za našimi hranicemi) manufakturu na hvězdy. Díky sériové výrobě byli Verbeekovi schopni sériově vyrábět hvězdy, kterým dali obchodní název Herrnhuter Sterne, česky Ochranovská hvězda. Tento název se ujal pouze v Německu, pro celou Severní Ameriku zůstala tato hvězda Moravskou hvězdou (Moravian star).

    Hvězdy byly vyráběny z papírových cípů, které byly montovány ke kovové montážní konstrukci, jež tvořila základ hvězdy. Od roku 1927 již konstrukce hvězdy nemá kovový nosný prvek, ale každý z cípů hvězdy je s vedlejším cípem spojován pomocí límců u každé strany základny cípů.

Dnešní Moravská hvězda, z produkce firmy Herrnhuter Sterne GmbH, se od hvězdy z té doby téměř neliší. Ovšem dnešní rozmanitost Moravských hvězd od různých výrobců a k různým účelům je oproti minulosti mnohem pestřejší. Stále se sice vyrábí klasické hvězdy papírové, ale pro venkovní použití jsou dnes k dostání i plastové, jako dekorativní osvětlení (stropní svítidla) jsou dokonce ze skla a cínu. Mohou být malé cca. 13 cm, nebo velké 130 cm, s osvětlením, nebo bez a vyskytují se v různých barvách a barevných kombinacích. Co se počtu cípů týče, pohybuje se od 6 do 100 cípů. Tradiční provedení se ovšem ustálilo na 26-ti cípech. To umožnil základ hvězdy, který tvoří Archimédovské těleso, tzv. rombokubooktaedr. Ten má 26 stěn, z nichž 18 jsou čtverce a 8 rovnostranné trojúhelníky. Hvězda z Herrnhutu má však jen 25 cípů. Místo vrcholového cípu je totiž využito pro zavěšení a umístění elektrického osvětlení.

Moravská hvězda byla přijata lidmi mnoha vyznání jako symbol adventu a je brána spolu s adventním věncem jako první vánoční výzdoba. Hvězdou se zdobí dům či pokoje od první adventní neděle až do Tří králů 6. ledna.

    Závěrem bych ještě rád citoval odpověď pana profesora Jiřího Černíka na přednášce na US Embassy v Praze roku 2005. Na dotaz, zda je možné, že dnešní Moravští bratři (Moravian Brothers) v Americe ještě vědí, odkud vlastně pocházejí a kde jsou jejich kořeny. Odpověď zněla následovně: „Ano církev Moravských bratří v Americe velice dobře zná svůj původ a jsou dodnes hrdí na malou zemi uprostřed Evropy, odkud pocházejí jejich předkové.“