MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Šťastná náhoda – nový začátek

Pro Francouzsku Casey Legler byl tento rok klíčový. Změnil se jí totiž pracovní život. Stačila k tomu malá náhoda – její kamarád, fotograf Cass Bird, ji poprosil, jestli by mu nestála modelem pro časopis Muse. Scénář byl jasný – Casey měla na fotkách „hrát“ kluka. Kupodivu byla mužnější než leckteří modelové, což zaujalo nejen samotného fotografa, ale i agenturu Ford Models, která překvapené ženě nabídla exkluzivní smlouvu. A tak se od letošního léta Casey Legler stala jednou z nejžádanějších tváří pánské módy.

Chlapem z povolání

Módní průmysl si už dlouho pěstoval takzvané androgynní modely, tedy jakoby „bezpohlavní“ muže, kteří velice věrohodně předváděli ženskou konfekci. Za nejznámějšího „unisexového“ modela platí dnes stále Andrej Pejic a mladý Rus Stass Fedyanin. Ovšem, že by se scénář dal převrátit a našla by se žena, která by geniálně „zahrála“ chlapa, to nikdo nečekal. Casey Legler je tedy pro spoustu módních tvůrců vlastně senzací. Pro svou práci „pánské modelky“ má vše, co potřebuje – klučičí typ postavy, ostře řezané rysy a výšku 188 centimetrů. A že je Casey 35 let? To nikdo neřeší, v jejím případě jde věk prý stranou.

Plešatá a šťastná

Ještě před pár lety nevěděla Casey o módě nic a vlastně ji záměrně bojkotovala. Jediné, co jako teenagerka brala vážně, byl sport. Snila o tom, že se stane světoznámou plavkyní. A osud jí šťastnou náhodou nahrál na smeč – jako osmnáctiletá byla Casey vybrána, aby zastupovala Francii na Olympijských hrách v Atlantě. V té době se rozhodla, že své už tak krátké vlasy „shodí“ a oholí si hlavu. Důvod byl prý jasný: chtěla cítit sounáležitost s mužskou částí olympijského družstva. „A to byl vlastně začátek. „Tehdy si moji kolegové vyholili hlavu a já jsem si řekla – proč bych nemohla také?“, vypráví Casey.

Svobodomyslná umělkyně

Casey Legler tvrdí, že jí vždycky připadaly směšné nějaké škatulky, které člověka nějakým způsobem omezovaly. Proto nesnáší pojmy jako „identita pohlaví“ či vůbec rozdělování lidí na různé „gendrové role“. Podle Casey by si každý měl dovolit dělat, co skutečně chce – bez ohledu na společenské mínění. To je také důvod, proč teď s androgynním modelingem tak sympatizuje. Sama se prý také dlouho hledala – dnes žije Casey v New Yorku a živí se jako umělkyně, zabývá se také mediacemi.

V kalhotech chce zůstat co nejdéle

Modeling pro pánské konfekční značky je  výzvou, kterou Casey vítá: „Je to jiné než moje vlastní tvorba. Při focení nejsem ten, kdo tvoří, ale jsem jen jednou částí celé palety.“ Práce v mužském kolektivu jí navíc vyhovuje a baví. „Přála bych si, aby moje kariéra modelky byla pomalá a dlouhá,“ říká na závěr.