Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Ilustrační foto / foto: shutterstock

Vzpomínky jsou uloženy v DNA?

Pamatujete si na první polibek? Víte, čím jste se bavili v dětství? Vzpomínáte si na své dávné kamarády?

Pokud jste mladí, pak možná ano. Ale s přibývajícími roky se začnou vzpomínky ztrácet v mlze, až zmizí úplně.

Mizící vzpomínky
Jistě, některé ne, ale spousta určitě. Ty jsou pak nahrazovány novými vjemy, které v paměti nějakou dobu chováte, aby se následně výměnný proces zopakoval znovu.

Vědci sice vědí, jak vzpomínka vzniká – jde o složitý biochemický jev, zatím však nepřišli na to, jak je možné, že jsou po čase nahrazovány vzpomínkami jinými a kam se vlastně ty původní ztrácejí.

Nyní však dva vědci z Alabamské univerzity přišli s možným vysvětlením. Courtney Miller a David Sweatt tvrdí, že vzpomínky z dlouhodobé paměti mohou být uchovány procesem známým jako metylace DNA. To znamená přidání určitých chemických prvků do DNA.

Myslí mozek s buňkami?
Řada genů už je pokrytá metylovými skupinami. Když se buňka rozdělí, tato buněčná paměť je předána a řekne nové buňce, jakým je typem – například ledvinovou apod.

Na tomto základě studie soudí, že metylové skupiny pomáhají rovněž kontrolovat vzorce bílkovinných výbojů, které jsou třeba pro tvoření vzpomínek.

Vědci provedli řadu testů na myších, ať už s pomocí metylových skupin či bez nich a výsledky byly poměrně přesvědčivé. Dařilo se manipulovat myší pamětí prostřednictvím buněk. Výzkum jde dokonce tak daleko, že formuje hypotézu, nakolik si mozek přinejmenším při vzpomínání vypomáhá buňkami. Pokud by se to potvrdilo, šlo by o biologický průlom.

Diskuze k článku:

Captcha

Počet příspěvků v diskusi: 93