MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Ačkoliv je cestování nadsvětelnou rychlostí spíše námětem autorů sci-fi, zabývají se jím rovněž seriózní vědci z NASA. Podle nových poznatků by dokonce takové cestování vesmírem mělo být možné a to podobných způsobem, jaký využívají vesmírná plavidla v populárním sci-fi seriálu Star Trek.

Jak na rychlost světla

Einsteinova teorie mimo jiné hovoří o tom, že rychlost světla je maximální možná rychlost, jakou se mohou částice a potažmo i všechny předměty ve vesmíru pohybovat. Vědci zabývající se cestováním nadsvětelnou rychlostí tento fakt nijak nezpochybňují, nýbrž se snaží najít způsob, jak tento limit obejít pomocí časoprostorového zakřivení vesmíru. Myšlenka warp pohonu tedy představuje teorii, jak ohýbat vesmírný čas podle vlastních potřeb. Vesmírné plavidlo tak fakticky stojí uvnitř časoprostorové bubliny a společně s ní se může pohybovat rychlostí několikanásobně převyšující rychlost světla.

S teorií skutečného warp pohonu přišel mexický fyzik Miguel Alcubierre, který představil fyzikální model kulové lodi se speciálním prstencem, který dokáže smršťovat vesmír před sebou a rozšiřovat ho za sebou a tím uzavřít loď do časoprostorové bubliny. Problém jeho teorie ovšem spočívá v tom, že na vytvoření bubliny by bylo potřeba množství energie v objemu obří planety velikosti Jupitera.

Zdokonalení z NASA

A aby to nebylo tak jednoduché, americký vědec Harold White z Johnsonova vesmírného centra NASA tuto teorii rozšířil a na vědeckém sympoziu představil svoji variantu cestování nadsvětelnou rychlostí, která ovšem spotřebuje řádově nižší množství energie. Ve srovnání s předchozí variantou by byl objem energie ve velikosti osobního auta. Jeho loď má tvar ragbyového míče a je uzavřena oblým prstencem ve tvaru děravé koblihy.

Svůj výzkum má Harold White podložený i laboratorními experimenty, během nichž k testování warp polí využívá laserový paprsek. Podle jeho slov je to zatím pouze drobný krůček ke skutečné realizaci warp pohonu, nicméně pokud dojde i na velké testy přímo ve vesmíru, mohli bychom se v budoucnu skutečně dočkat vesmírných cest ke vzdáleným hvězdám.