MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Globální pandemie vyvolaná rozšířením koronaviru může mít neočekávané pozitivní účinky na zdraví naší planety a hlavně na úroveň znečištění naší atmosféry. Vypadá to, že klesající čísla dokonce překonají hodnoty zaznamenaná ve 40. letech 20. století, tedy že lidé na planetě budou dýchat stejný vzduch jako po skončení druhé světové války. Uvádí to Rob Jackson, prezident společnosti Global Carbon Project, která vydává roční odhady oxidu uhličitého vypouštěného do atmosféry. Jackson, který momentálně působí také jako profesor na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, konkrétně prohlásil, že by nebyl v šoku, kdyby emise kysličníku uhličitého klesly o pět či více procent, což by od druhé světové války bylo něco nevídaného.

Současná situace způsobila celosvětové zpomalení ekonomiky. Pozastavila leteckou dopravu, uzavřela průmyslovou výrobu a donutila milióny lidí zůstat ve svých domovech a necestovat za prací. To vše se odráží na rekordním poklesu emisí kysličníku uhličitého. Odborníci jsou však skeptičtí a varují, že bez výrazné strukturální reorganizace ekonomik by snížení emisí způsobené koronavirem mohlo být krátkodobé a mít omezený dopad na koncentrace oxidu uhličitého nakumulované v atmosféře po celá desetiletí. Jako příklad uvádějí reakci světových emisí skleníkových plynů, které sice po globální finanční krizi v letech 2007-2008 poklesly o 1,4 %, avšak po odeznění krize stouply o 5,1 %.

Předzvěst tohoto scénáře již zaznamenala Čína, kde sice po uzavření továren a zavedení restriktivních opatření z počátku roku emise poklesly o čtvrtiny, jakmile však byla opatření zrušena a průmyslová výroba se vrátila k normálu, také hodnoty CO2 ve vzduchu začaly dosahovat předchozích hodnot. Nastává tedy otázka, zda nás snížené hodnoty  kysličníku uhličitého donutí k radikálnímu řešení dopadů klimatických změn, nebo zda se vrátíme k opětovnému zamořování naší planety, jako tomu bylo před současným koronavirovým obdobím.