MAGAZÍN.cz – Internetový magazín

Na Islandu loví děti obryně

Island je zemí s bohatou mytologickou tradicí, která se zde udržela i přes rozvoj křesťanství. A proto se z jeskyně o Vánocích vynoří zlá obryně Gryla, která loví a unáší děti, aby si z nich následně uvařila guláš. Mezi její věrné společníky patří vánoční kočky, které nahlížejí do oken dětských pokojů.

Řezník místo čerta

Zatímco v našich končinách doprovází Mikuláše čert, ve Francii, Belgii a Švýcarsku se svatým mužem chodí Père Fouettard. Podle tradice je to řezník, který se svou ženou zabil několik dětí, jejich těla rozřezal a ukryl v sudech. Svatý Mikuláš, který zločin odhalil, z něj za trest udělal svého služebníka.

Ani na Štědrý den nejsou malé děti ve Francii v bezpečí. Dveře domů, kde bydlí, totiž obchází Hans Trapp, který se kdysi pro svou chamtivost spolčil s ďáblem. Jako vyvrhel následně chodil krajinou v přestrojení za strašáka. Jednou dokonce přepadl pastýře, kterého zabil a upekl si ho nad ohněm. Než se ale mohl zakousnout do jeho masa, udeřil do něj blesk. Od té doby na Vánoce hledá svou další oběť.

Kdo zlobí, bude rozpárán

V Rakousku a Bavorsku mají děti opravdu dobrý důvod být celý rok hodné – na Vánoce totiž domácnosti obchází čarodějnice Frau Perchta. Hodné děti nechá na pokoji, těm zlobivým rozřízne břicho a mrtvoly vycpe slámou.

V Rakousku to ostatně děti nemají snadné ani na Mikuláše. Krampus, strašidlo s kozími rohy a dlouhým jazykem, se vlastně podobá našemu čertu. Je ale mnohem, mnohem děsivější. Nicméně jelikož si jejich představitelé na výrobě masek dávají velmi záležet, stala se z nich spíš turistická atrakce.

Zpívající lebka

Velšská tradice velí, aby na Silvestra obcházela domy skupinka lidí a za zpěvu a bujarého veselí se uvnitř občerstvila. Že na tom není nic děsivého? Nedílnou součástí skupinky je Mari Lwyd, koňská lebka s bílým pláštěm ozdobená stuhami.

Zdroj:

https://www.wn24.cz/sedm-nejdesivejsich-vanocnich-tradic-ve-svete/