Dnes je mýdlo zcela běžnou součástí života, dřív ale bylo symbolem luxusu. A v nejrůznějších podobách se objevovalo už tisíce let před naším letopočtem. Přesto první „recept“ na jeho výrobu pochází až z 12. století našeho letopočtu. Způsob výroby se od té doby ani moc nezměnil – olej nebo tuk se vařil v žíravém zásaditém roztoku během procesu zvaném saponifikace.
První mýdlo z popela a kostí
Pokud bychom hledali první zmínku o něčem, co by se snad mohlo považovat za mýdlo, museli bychom do Babylónu v roce 2800 před letopočtem. Zdejší lidé k mytí používali vývar z velbloudích kostí a popel z ohniště. Podobným způsobem ze zvířecího tuku a popela připravovali „mýdlo“ i první američtí osadníci, připomínalo ale spíš hnědý džem.
Mýdlaři a svíčkaři
Co mají s mýdlem společného svíčky? Obojí se dřív vyrábělo právě ze zvířecího tuku. Proto výrobci jednoho artiklu většinou prodávali i ten druhý. Do hmoty později začali přidávat sůl, aby hezky ztvrdla a dala se krájet na kostky. Také ho obohacovali o bylinky, jako byla levandule, samozřejmě kvůli vůni. Ve 14. století se v jižní Evropě začal k výrobě mýdla používat olivový olej, v ostatních oblastech převažoval lůj nebo rybí tuk.
Součást běžné hygieny
Tehdejší mýdlo se používalo pouze na praní, jelikož dráždilo pokožku. Až na konci 19. století, kdy se začala šířit osvěta týkající se hygieny, se mýdlo dostalo z prádelen do koupelí. Recepturu ale bylo třeba ještě pilovat – z některých mýdel odkapával olej, jiná vůbec nepěnila a velmi často začínala po chvíli páchnout žluklým tukem.
Brzy se do mýdel začaly přidávat nejrůznější exotické ingredience, které finální výrobek samozřejmě zdražovaly. Strhla se vlna reklamy, která se zákazníky snažila přesvědčit, že se bez mýdla už neobejdou. A tento názor vlastně přetrval dodnes.
Zdroj:
Jak vzniklo mýdlo? Z kostí velbloudů
Nemáš ještě účet? Zaregistruj se! | Nepamatuješ si heslo?
V diskuzi není dosud žádný příspěvek. Napiš ten první!