Prezidentské volby v USA: Trump vs. Harrisová
Šance demokratické kandidátky Kamaly Harrisové a bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa jsou velice vyrovnané. Podle americké televizní stanice ABC by volby dokonce mohly skončit nejtěsnějším výsledkem za posledních sto let.
Jak si vede Donald Trump v průzkumech?
Navzdory tomu, že průzkumy jsou nesmírně těsné, trendy jsou lehce nakloněny vítězství Donalda Trumpa. Například i sázkové kanceláře Trumpa mírně favorizují - aktuální kurzy najdete tady.
V červnu se předpokládalo, že Trump vyhraje bez problémů, a to i přes soudní spory a veškerou kontroverzi, která bývalého prezidenta provází. Svého oponenta Joe Bidena v televizních debatách suverénně rozdrtil.
Po Bidenově následném odstoupení však do hry vstoupila Kamala Harrisová a zásadně zamíchala kartami. Na svou stranu naklonila demokratické voliče a vítězství Trumpa bylo najednou ve hvězdách.
Většina faktorů však stále nahrává Trumpovi. Zastává totiž pevné nekompromisní postoje ohledně migrace, vnitřní politiky a ekonomiky, které jsou pro americké občany palčivými tématy. Trumpovo vládnutí v letech 2017 až 2021 je spojeno s ekonomickými rozvojem, zatímco viceprezidentce Harrisové je přikládán podíl na zchudnutí americké společnosti.
Do prezidentské kampaně sice vstoupila velice energicky, ovšem ve svém volebním programu za Trumpem spíše zaostává. Navíc se musí vypořádat se svými dřívějšími levicovými názory. Výsledek voleb si však vzhledem k vyrovnané podpoře nikdo netroufá jasně předpovídat. Oba kandidáti nyní usilují o každý hlas v tzv. Swing States, které mají na konečný výsledek voleb zásadní vliv…
Kdo rozhodne prezidentské volby? Jak si Trump vede ve Swing States?
V praxi o výsledku prezidentských voleb v USA rozhodují tzv. Swing States, také označované jako kolísavé státy. Podpora demokratů a republikánů je v těchto státech historicky vyrovnaná. Jsou to Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.
Z těchto klíčových států si Trump podle zprůměrovaných výsledků průzkumů vede nejlépe v Arizoně, kde má oproti Harrisové navrch o dva procentní body. O jeden bod vede ve státě Georgia a o pouhé desetiny procenta má navrch v Severní Karolíně.
Harrisová jen nepatrně vede ve státech Nevada, Wisconsin, Michigan a Pensylvánie. Šance jsou zde téměř vyrovnané a výsledek bude nesmírně těsný. V posledním jmenovaném státě však Harrisová musí žehlit svůj někdejší odpor k frakování a těžbě plynu a ropy. V Michiganu se zas musí vypořádat s nevolí muslimských voličů, které štve podpora Izraele v Gaze a Libanonu Bidenovou administrativou.
Trump je lepší politik
Největším problémem Kamaly Harrisové je fakt, že není příliš dobrá politička. Většinu svého politického působení strávila v demokratické Kalifornii. Když se dostala na kandidátku, zvolení měla téměř jisté. Při střetu se schopnými politiky z jiných států v demokratických primárkách těžce pohořela.
Není zcela jasné, čemu vlastně věří. V rozhovorech spíše předhazuje prázdné fráze a je z ní cítit strach nikoho proti sobě nepoštvat. V debatě s Trumpem sice vyhrála, ale víceméně jen kvůli jeho nepřipravenosti.
Chceme Trumpa do čela USA? Důsledky jeho případného vládnutí
Ať už se novým prezidentem stane Trump, či Harrisová, dopad pocítí celý svět. Výsledek amerických voleb je důležitý především pro Ukrajinu, která se již dva roky zmítá ve válce s Ruskem. Pokud vyhraje Trump, očekává se, že donutí Kyjev k příměří, což bude stát Ukrajinu část území.
Důsledky vítězství Donalda Trumpa by však pocítila i Česká Republika, potažmo celá Evropa. Zcela jistě by zavedl vysoká cla na evropské zboží, což by vedlo ke snížení exportu do Spojených států. Snížení korporátní daně by zas přitáhlo do USA evropské firmy. Pro nás Evropany tak vyplývá otázka, či spíše dilema, koho si vlastně jako nového prezidenta největší světové velmoci přát…
K tomuto článku není otevřena diskuze