Psychologové tomu říkají paradox nejistoty, což je fascinace něčím, co nemůžeme plně ovládnout, ale co nás právě o to více vtahuje. Ukázkovým příkladem jsou napínavé příběhy bez jasného rozuzlení, soutěže i běžná rozhodnutí typu, že zkusíme něco nového, co jsme ještě nikdy neudělali. Nejistota aktivuje stejné mozkové struktury jako očekávání odměny, a proto se k určitým činnostem vracíme.
Vše ovlivňují i emoce
Zajímavé je, že tato fascinace nevyplývá nutně z rizika samotného, ale mají na ní podíl i emoce a nejasný výsledek. Když například sledujeme sportovní zápas, často si vytváříme své hypotézy, tedy kdo asi vyhraje, kdo překvapí a podobně. Jde o zábavu i podvědomou touhu porozumět systému, předpovídat vývoj na základě omezených informací. A právě zde se nenápadně otevírá prostor i pro fenomény, jako je sázení, což je aktivita, která propojuje přirozenou lidskou potřebu analyzovat a odhadovat potenciální výsledky.
Kurzové sázení i navzdory své mediální nálepce nemusí být nutně vnímáno jako hazardní činnost, ale je to i forma zábavy a způsob, jak podpořit svůj zájem o sport nebo dát váhu vlastnímu názoru. Důležité však je mít všechno pod kontrolou a mít racionální přístup.
Přitahuje nejistota i vás?
Nakonec se zdá, že přitažlivost nejistoty není něco, co by bylo třeba potlačovat. Spíše bychom se měli naučit ji chápat. Ať už jde o rozhodování v práci, volbu filmového večera, nebo i lehké vsazení na víkendový zápas oblíbeného týmu, společným jmenovatelem je naše touha testovat vlastní úsudek. Nejistota neznamená jen chaos, ale je to i způsob, jak se naučit něco o sobě. Nejistotě bychom se neměli vyhýbat, ba naopak je to prostor, v němž se formuje naše schopnost myslet, cítit a rozhodovat.
K tomuto článku není otevřena diskuze